Kurzarbeit stát nestihl. Vláda tak zařídila placené prázdniny statisícům lidem do konce roku

PROGRAM ANTIVIRUS

Kurzarbeit stát nestihl. Vláda tak zařídila placené prázdniny statisícům lidem do konce roku
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Domov

Ladislav Šustr

Vláda Andreje Babiše (ANO) měla několik měsíců na připravení funkčního kurzarbeitu, místo toho stále prodlužuje kritizovaný program Antivirus až do konce roku. Ten je přitom pod velkou kritikou od některých ekonomů, protože drží zaměstnance doma, kteří nesmějí pracovat a za to jim chodí peníze od státu. Nevýhodou současného programu také je, že uměle drží zaměstnanost a odkládá nevyhnutelné propouštění o dalších několik měsíců.

Rozšíření koronavirové nákazy od začátku září překvapilo řadu ministrů, kteří se na ni nestačili adekvátně připravit. Nejinak tomu bylo i u programu Antivirus, který měl původně zaniknout koncem srpna a poté i k poslednímu říjnu. Stále ale neprošel Poslaneckou sněmovnou kurzarbeit, který měl tento program nahradit.

Antivirus je totiž pod kritikou části firem ale i ekonomů. Pokud se do něj poškozená společnost přihlásí, tak firmě stát zpětně proplatí část mzdy zaměstnance. Ten ale nesmí pracovat a musí být doma na překážkách. I z tohoto důvodu chodí kontroly z úřadů práce do společností. Program má zajistit, aby podniky ve velkém nepropouštěly a nadále se tak drží uměla zaměstnanost, která je jedna z nejnižších v Evropě.

Antivirus A je určen pro firmy, které kvůli vládním krizovým opatřením či karanténě musely mít zavřeno či omezený provoz. V tomto případě dostávají firmy od státu nově celé mzdy s odvody až do 50 tisíc korun. Dřívější úprava zaváděla příspěvek 80 procent z vyplacené náhrady a to do 39 tisíc korun.

Antivirus B je nastaven pro společnosti, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Firmám pak náleží od státu zpětně 60 procent vyplacené náhrady do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.

Od začátku koronavirové krize stál Antivirus státní kasu přes 18 miliard korun. S postupným uzavírání ekonomiky, ke kterému se odhodlal tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula, bude ale částka nadále růst. Celkem pak stát přispěl na výdělky či náhrady mezd 810 tisícům zaměstnancům v 58 tisících firmách.

„Prodloužení do konce roku nedávalo smysl – až do nedávného vyhlášení druhého lockdownu. Ten je natolik ekonomicky ničivý, že nyní plošnost programu Antivirus paradoxně vadí méně, než kdybychom do lockdownu nedospěli. To ale stát nevěděl, když program prodlužoval. Už dávno jsme mohli mít efektivnější kurzarbeit, který by dnešní lockdown zvládl,“ řekl pro Echo24 analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

S ním souhlasí i hlavní ekonom Banky Creditas Dominik Stroukal. „Je to jeden z velmi mála vládních programů, který i přes počáteční obtíže zabral, i když řada zaměstnavatelů měla problémy s nastavením podmínek. Nejenže pomohl jednotlivcům, ale určitá pozitiva na lepší náladu ve společnosti má i opticky nižší nezaměstnanost, i když nás ekonomy může trápit, že nevidíme skutečnost. Dlouhodobé udržování podobného programu ale dává smysl, pouze pokud by byly dlouhodobé následky pandemie,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Funkční kurzarbeit chybí

Od listopadu měl ale fungovat kurzarbeit, u kterého by si odměnu pracovníkům podělil stát spolu se zaměstnavatelem. Znamenalo by to, že lidé v těchto společnostech by přešly na zkrácený úvazek a pracovali by pouze omezenou dobu během týdne. Návrh se dlouho projednával a sám Andrej Babiš uznal, že není výhodný pro nikoho. „Největší problém českého zavádění kurzarbeitu je v tom, že byl zaveden nikoli jako zcela výjimečné řešení na zcela výjimečnou dobu, nýbrž navždy. Vláda bude moci při splnění celkem jednoduchých podmínek vyhlásit kurzarbeit téměř bez omezení. Když máte v ruce kladivo, vše vypadá jako hřebík. Když máte po ruce kurzarbeit, všechno vypadá jako dostatečně potřebná situace,“ varuje Petr Bartoň.

Také podle Stroukala je důležité, aby nový program byl nastaven transparentně. „Ideální by bylo přesně popsat parametry, u kterých se program otevírá a zavírá, stejně jako to máme třeba u dluhové brzdy. Například pokud dvě čtvrtletí po sobě ekonomika roste meziročně o více než 2 procenta, program se za 3 měsíce automaticky ukončí. Na samotném parametru až tolik nezáleží, hlavní je transparentní nastavení bez politické diskrece, která je přirozeně naladěna spíše na nekonečné prodlužování,“ dodal Stroukal.