„Koho je v krizi nejlepší zdanit? Toho, kdo nezaslouženě vydělává“

Je už zřejmé, že i přes předvolební sliby vláda Petra Fialy (ODS) možná přistoupí ke zvyšování daní. A to ať těch přímých, nebo nepřímých. V době stále rostoucí inflace a energetické krize se navíc čím dál reálnějším stává také sáhnutí po sektorové dani. Tedy dodatečném zdanění zisků energetických hráčů, které díky rozbouřeným cenám elektřiny a plynu vystřelily nahoru. Ačkoliv nápad prosazovali nejdříve hlavně Piráti, postupně se začíná ujímat i u ekonomické pravice. Podpořil ho jak někdejší šéf financí Miroslav Kalousek, tak třeba i bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, který brzy usedne do čela Národní rozpočtové rady. Pro něj navíc není tabu ani bankovní daň.

Pirátský návrh zavést až 25procentní daň pro energetické firmy vyrábějící elektřinu z uhlí a z jádra nijak neodsuzují ani další tři koaliční strany, STAN, TOP 09 a lidovci. Naopak nejsilnější ODS je k dani skeptická. Fiala ovšem přesto mluví o nutné solidaritě a vyzval energetické společnosti, aby se o své vysoké zisky se zbytkem společnosti podělily. „My obecně nechceme zvyšovat daně a nevidíme v tom rozumnou cestu. Ale tady se skutečně musíme bavit o tom, jak dosáhnout toho, aby ta solidarita tady byla,“ prohlásil premiér.

Důvodem otevření debaty o speciální dani jsou narůstající zisky v energetice, což jde na vrub velmi vysokým cenám energií na burze. Právě z toho důvodu o těchto ziscích někteří mluví jako o „nezasloužených“. Pokud by se zdanily zisky největšího energetického kolosu ČEZ, mohl by stát podle propočtů získat za letošní rok navíc 11 miliard a za příští rok asi 13 miliard korun. Ty by se pak podle plánů měly využít na kompenzace vysokých cen lidem. Akcie ČEZ začaly vzhledem k riziku dodatečné daně klesat.

Hampl: Debata o sektorové dani je zcela namístě

O zavedení speciálního zdanění energetických společností se nedávno pro mnohé překvapivě vyjádřil exministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek, který řekl, že být dnes na místě šéfa financí, o sektorové dani by „vážně uvažoval“, a to i přesto, že to jako pravicový politik ještě nedávno považoval za nepřijatelné.

Nyní tuto možnost zdůraznil i někdejší viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl, který od července usedne do čela Národní rozpočtové rady. Hampl tvrdí, že kvůli více než 200miliardovému strukturálnímu schodku vláda bude muset přistoupit buď k drastickým škrtům, nebo ke zvýšení daní či zavedení nových. A ty by se mohly týkat právě energetiky a bankovního sektoru.

„Pokud bude vláda hledat dočasné zdroje, které mají kompenzovat dočasné zvýšené náklady, tak úvahy o vyšším zdanění sektorů, kde máme 'padající jablka', je v pořádku. U bank jsou to peníze, které dostávají od ČNB za úložky díky razantnímu růstu úroků, jež se nepromítají dostatečně rychle do úročení vkladů. U energií to snad není třeba vysvětlovat. Takže ano, debata o dočasné a přesně mířené sektorové dani právě na tyto dva obory je dnes zcela namístě. Tím neříkám, že si ji osobně přeji. To, že se ta debata otevře, ostatně se to už pomalu děje, je takřka jisté,“ vyjádřil se Hampl.

Proti zavedení sektorových daní i zvyšování daňové zátěže obecně jsou naopak Fialovi ekonomičtí poradci. „Dle programového prohlášení vlády by mělo dojít k reformě výdajů státu, nikoliv ke zvyšování daňové zátěže. Myslím, že bychom se tohoto jasného stanoviska měli držet. V energetice by tedy mělo dojít k osekání dotací a všelijakých podpor, nikoli k uvalování nových daní. Uspořené peníze pak můžeme nasměrovat na podporu nejpotřebnějším,“ domnívá se v reakci pro Echo24 ekonom Štěpán Křeček.

Stejně tak ekonomická poradkyně premiéra Helena Horská je proti. „Pokud je stát majoritním akcionářem energetické společnosti může participovat a přerozdělit výjimečný zisk společnosti formou dividendy, popřípadě mimořádné dividendy. Je to tržně konformní způsob, který nemá nutně tak negativní dopad na tržní kapitalizaci a hodnotu firmy jako výjimečná sektorová daň,“ uvedla pro Echo24. Jak také Horská upozorňuje, je nutné si uvědomit, že jakákoliv sektorová daň se sice snadno zavádí, ovšem tím hůře se pak vypíná.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček pak říká, že zavedení sektorové daně by bylo obrovskou chybou. „Ztráta předvídatelnosti daňového břemene v naší ekonomice bude negativně vnímána ze strany investorů nejen z postiženého energetického sektoru a odhadovaný výnos mezi 10 až 20 miliard tuto škodu nevyrovná. Stát získá z rostoucích cen a zisků v energetickém sektoru vyšší daňové inkaso prostřednictvím daně z příjmu právnických osob, spotřební daně, atd. i bez sektorové daně. Hovořit o “nezasloužených ziscích” je používání marxistického slovníku,“ vymezil se proti dani.