„S eurem bychom měli inflaci až 30 %. Koruna ji sráží na polovinu.“ Proč Češi chtějí euro?

Rekordní inflace v České republice se mezitím odráží už i na důvěře občanů ve vlastní měnu. Od krize eurozóny před třinácti lety donedávna platilo, že poměr odpůrců a stoupenců eura je zhruba 4 : 1. Postupně ale vzpomínky na krizi eurozóny, zachraňování Řecka nebo Španělska slábnou. Z šetření Eurobarometru zveřejněného před dvěma týdny vyplývá, že pro vstup, ať už okamžitě, nebo později, je 44 procent Čechů. Před rokem jich bylo 33 procent.

Mění se nálada v republice ve prospěch eura? A pokud ano, neděje se tak zrovna ve chvíli, kdy se stavba eurozóny opět začala chvět? Otázky pro hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandu, místopředsedu sněmovny Jana Skopečka (ODS) a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara.

Byla by u nás nižší inflace, kdybychom měli euro?

Skopeček: Pravděpodobně by byla ještě vyšší. Eurozóna dnes s ohledem na své jižní křídlo drží sazby na nule, takže u nás by s eurem inflace dál rostla. Žádné uzemnění rozbouřených inflačních očekávání, jak se o ně snaží Česká národní banka, by se nekonalo. Byli bychom rukojmími zadluženého jižního křídla.

Špicar: My v reálné ekonomice se nemůžeme příliš zabývat spekulacemi, co by kdyby. Hodnotíme aktuální čísla. A ano, ČNB se snaží proti inflaci dělat první poslední, úrokové sazby máme na pěti procentech. A přesto máme inflaci patnáctiprocentní, čtvrtou nejvyšší v celé EU. A zatímco Evropská centrální banka sazby drží na nule, v eurozóně je celková inflace osmiprocentní. Odpověď na vaši otázku by asi zněla, že s eurem bychom teď měli inflaci buď stejnou, nebo o něco vyšší, ale můžu říci naprosto autoritativně, že firmy v reálné ekonomice by s eurem nebyly vystaveny boji na dvou frontách. Ten je pro ně nesmírně nepříjemný a vyčerpávající: My v tuto chvíli kvůli koruně bojujeme s inflací, což bychom v eurozóně bojovali stejně. Ale my bojujeme i s důsledky vysokých sazeb. Kvůli nim mají vaši čtenáři o několik tisíc korun měsíčně vyšší splátky hypoték a my v průmyslu máme mnohem dražší výběry. Což v situaci, kdy firmy bojují s covidem, válkou na Ukrajině, všemi dalšími problémy doby, je velmi nepříjemná kombinace. Ta by při našem členství v eurozóně nebyla.

Kovanda: Pokud bychom měli euro, tak by dnes inflace byla 25 až 30 procent. Do boje s inflací by se nám výrazně promítly potíže plynoucí z neexistence nezávislé měnové politiky. Ten odhad je mimochodem propočtený ČNB, která má nejlepší analytický tým v zemi. Sám guvernér Jiří Rusnok, a on ten analytický tým vede, zhruba před měsícem uvedl, že pokud by centrální banka nezvyšovala sazby, tak je inflace 25 procent. Já dodávám, že s přihlédnutím k dalšímu vývoji a událostem by dnes byla už 30 procent. Rozhodně by byla nejvyšší v celé eurozóně, u nás se totiž k inflaci válečné a inflaci pandemické přidává ještě inflace práce. Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, a dokonce v OECD, a tedy nejpřehřátější trh práce na světě. Také trh s nemovitostmi je přehřátý. Suma sumárum dnes koruna sráží inflaci na polovinu.

Celý Salon Echa si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.