„Čína bude chtít dobýt Tchaj-wan za 48 hodin.“ Čtyři možné scénáře invaze

Pokud Čína napadne Tchaj-wan, musí to trvat 48 hodin, aby uspěla, napsal s odkazem na diplomatické zdroje britský deník The Telegraph. Tato strategie se odvíjí od Putinova neúspěchu v dobytí Kyjeva, ze kterého si čínský prezident Si Ťin-pching údajně bere poučení. Podle analytiků z The Royal United Services Institute (RUSI), nejstaršího britského think tanku v oblasti obrany a bezpečnosti, existují hned čtyři možné scénáře, jak by vojenská operace mohla probíhat.

Konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem se v posledních dnech vyostřuje. V reakci na čtvrteční návštěvu šéfky americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu zahájila Čína doposud největší vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Peking opakovaně vyhrožoval, že se ostrovního státu zmocní, považuje ho totiž za součást svého území.

Sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou je součástí strategie prezidenta Si Ťin-pchinga jak „oživit“ čínský národ do roku 2050. Dříve se předpokládalo, že by Peking měl realizovat ozbrojené sjednocení někdy v příštích pěti až deseti letech. Nyní se ale předpokládá, že se prezident Si poučil z neúspěchů Putina na Ukrajině a vojenská ofenziva přijde mnohem dřív, píše The Telegraph.

Podle diplomatických zdrojů se čínský prezident Si domnívá, že tím, že se Putinovi nepodařilo dobýt Kyjev a svrhnout vládu Volodymyra Zelenského v prvních 48 hodinách války, nechali Rusové „otevřené dveře“ pro významnou podporu Ukrajiny Západem. Tomu trvalo nejméně dva dny, než na ruskou invazi na Ukrajinu zareagoval. 48 hodin je tak podle Pekingu rozhodující časový úsek, kdy lze dosáhnout nevratného úspěchu a klíč k tomu, aby se zabránilo dlouhé a vleklé válce.

Čínského vojenského cvičení, které má simulovat útok na hlavní tchajwanský ostrov, se v současnosti účastní několik skupin čínských letadel a lodí. Navzdory tomu je ale nepravděpodobné, že by toto cvičení přerostlo ve válku.

Čínská armáda je sice údajně největší armádou na světě, není ale vyzkoušena v boji a její selhání by mohlo fatálně podkopat moc prezidenta Si Ťin-pchinga před klíčovým stranickým sjezdem, kde se očekává, že bude jako prezident znovu zvolen. Pro deník The Telegraph to uvedl Sidhartha Kaushala z think tanku RUSI. „V tuto chvíli je to pravděpodobně nedosažitelné. Pro Čínu existují značná rizika,“ dodal Kaushal s tím, že by jakákoliv vojenská akce čelila reálné možnosti války s USA.

Tchaj-wan v minulosti varoval, že by případný útok mohl přijít v roce 2023. Podle bezpečnostních analytiků by to mělo být později, analytici se rovněž shodují na tom, že manévry, které Čína předvádí v rámci vojenského cvičení, by mohly být součástí budoucí vojenské operace. Pro tu podle analytiků existují čtyři možné scénáře, které Čína využije buď postupně, nebo naráz.

Čtyři scénáře vojenské operace na Tchaj-wanu

První možností je čínská blokace Tchaj-wanu. Přetrvávající vojenská cvičení by mohla být využita k ekonomickému i operačnímu vyčerpání Tchaj-wanu, jehož vojenské složky by byly dlouhodobě udržovány v pohotovosti. Čína by tak podle analytiků mohla rozmístit vojenské jednotky do nejlepších možných pozic a Tchaj-wan by mohla izolovat od vnější pomoci.

Druhým scénářem je napadení ostrovů Matsu a Kinmen. Na ostrovech žije dvacet tisíc lidí a Čína by je mohla použít jako ukázku síly a test odhodlání Západu. Ostrovy jsou tak malé, že řada zemí by podle bezpečnostních analytiků nemusela chtít riskovat a do války o ně se zapojit.

Třetím možným scénářem je zahájení útoku ze vzduchu. Pravděpodobnými cíli by byly pobřežní obranné objekty, radarová stanoviště a letiště. Čína by se pravděpodobně vyhnula útokům na velká populační centra ve snaze dotlačit Tchaj-wan k jednacímu stolu, aniž by způsobila ztráty, které by posílily odhodlání veřejnosti ke společné obraně. V takovém případě by USA pravděpodobně zvýšily připravenost svých sil v regionu, zejména těch v Japonsku. Tokio by rovněž mohlo uvést do pohotovosti svou armádu, zejména část, která se zaměří na čínský balistický raketový potenciál.

Čtvrtým scénářem je zahájení rozsáhlé pozemní invaze. V takovém případě by se Čína pod záštitou raket hnala přes Tchajwanský průliv, aby odlákala pozornost případných obránců, a snažila se vylodit vojáky na strategických místech. Bojovalo by se i na moři a v kyberprostoru, kde by byla snaha o narušení komunikace na Tchaj-wanu a vyvolání paniky mezi obyvatelstvem. Čínské námořnictvo by mohlo působit i jako zástěna na severu a východě, aby odřízlo případné posily z Japonska a USA. Mezinárodní reakce by byla téměř zaručena, kromě USA a Japonska by se možná zapojila i Austrálie. Politickou podporu by mohla poskytnout například Indie, Velká Británie by byla schopna poskytnout zpravodajské a kybernetické kapacity.

Světu by chyběly mikročipy

Napadení Tchaj-wanu by mělo negativní dopad na celý svět. Ostrovní stát je největším světovým výrobcem mikročipů, které jsou stěžejní pro výrobu veškeré výpočetní techniky, od chytrých telefonů, po lékařskou techniku. Pokud by se území zmocnila Čína, svět by přišel o tchajwanskou „surovinu“, kterou jsou mikročipy.

Podle posledního oznámení Pekingu současné cvičení potrvá až do 15. srpna. Několik čínských armádních lodí, letadel a dronů i v neděli provádí manévry simulující útok na Tchaj-wan, uvedlo podle Reuters tchajwanské ministerstvo obrany. Oznámilo také, že Tchaj-wan v reakci na tyto manévry vyslal do oblasti svá plavidla a letadla.