Bývalý prorektor UK Martin Kovář se v textech dopustil plagiátorství, rozhodla komise FF
PLAGIÁTORSTVÍ
Bývalý prorektor UK Martin Kovář se podle etické komise Filozofické fakulty UK dopustil plagiátorství. Na jednání akademického senátu Filozofické fakulty UK to uvedla členka komise Olga Lomová.
Kovář podle komise publikoval opsané texty po dobu zhruba 20 let. Svůj titul profesora proto podle komise dostal neoprávněně. Kovář obvinění z plagiátorství už dříve odmítl, rozhodnutí nechtěl komentovat. Kauzou se zabývá také univerzitní etická komise. Své stanovisko zatím nezveřejnila.
Kovář podle etické komise filozofické fakulty opsal rozsáhlé pasáže v několika svých textech, které publikoval v období přibližně 20 posledních let, řekla Lomová. Při posuzování jeho práce podle ní komise využila i posudků zahraničních expertů. Způsob, jakým Kovář své publikace připravoval, označila komise za nepřijatelný a neomluvitelný. Bývalý prorektor proto podle jejího stanoviska získal neoprávněně své tituly docenta a profesora. Rozhodnutí o jejich udělení by se tak dalo napadnout, dodala Lomová.
Na možné opisování Kováře upozornili začátkem loňského prosince tři doktorandi s tím, že jeho texty vykazují shody s prací anglicky píšícího historika Barryho Cowarda. Kovář, který 15 let vedl na fakultě Ústav světových dějin, podobnosti v textech zdůvodnil tím, že se danému tématu věnuje jen několik relevantních historiků.
V souvislosti s případem Kovář v prosinci rezignoval na funkci prorektora a ke konci roku odešel z fakulty. Na jednání fakultního akademického senátu nebyl, k věci se nechtěl vyjadřovat. „Pan profesor Kovář nebude do skončení prošetření celé věci všemi orgány UK poskytovat další komentáře,“ řekl mediální zástupce UK Martin Ayrer.
Kauza vyvolala ještě před rozhodnutím fakultní komise odbornou při o tom, jak posuzovat případné plagiáty. Dva významní čeští historici, Robert Kvaček a Jaroslav Pánek, totiž na žádost rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy vypracovali posudky, podle kterých se Kovář plagiátorství nedopustil. Připustili nicméně, že mohl výrazněji formulovat vazbu svého textu na anglickou literaturu. Proti jejich vyjádření se ohradilo několik desítek jiných historiků. V prohlášení uvedli, že bez ohledu na výsledné posouzení případu může takový postoj ohrozit principy české historické vědy, protože vyvrací nutnost dodržování základních pravidel vědecké práce.