Stát připravoval další covidovou diskriminaci. Vláda na poslední chvíli ustoupila

TESTY A PROTILÁTKY

Stát připravoval další covidovou diskriminaci. Vláda na poslední chvíli ustoupila
O uznávání protilátek měla vláda rozhodnout v srpnu. Nejvyšší správní soud jejich neuznávání totiž už před řadou týdnů označil za diskriminační. Foto: Shutterstock
Domov

K neuznávaným protilátkám se měla od září přidat další diskriminace, stát měl přestat proplácet testy na covid-19 a nadále je přitom vyžadovat. Ačkoliv vláda tento záměr už schválila, o čtyři dny později je vše jinak. Opatření, které podle některých právníků nemělo šanci obstát před soudem, vláda nakonec nevydá a testy se budou proplácet dál.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) minulý týden avizoval, že další rozvolnění jen tak nepřijde. „Počkejme do konce září a pak budeme schopni objektivněji vyhodnotit vývoj situace,“ řekl Vojtěch na tiskové konferenci s tím, že se ukáže, jestli nákaza zasáhne do rizikových skupin a případně hospitalizací. Pokud se čísla nebudou příliš měnit, dokázal by si další rozvolnění „představit“.

Vláda otočila a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na pondělní tiskové konferenci oznámil, že preventivní testy na covid-19 zůstanou i v září nadále zdarma pro všechny. Původně měly být zpoplatněny pro lidi nad 18 let kromě výjimek. Důvodem změny je podle Vojtěcha nepříznivý vývoj epidemie v některých evropských zemích.

Právě to by ale bylo podle některých právníků zásadní. Znamenalo by to totiž, že bude stát podle současných pravidel i nadále vyžadovat průkazy bezinfekčnosti, tedy doklad o ukončeném očkování nebo prodělání nemoci v posledních 180 dnech. Pro ostatní, včetně těch, kteří mají protilátky, pak zbývala možnost prokázat se antigenním či PCR testem, který už ovšem přestanou hradit pojišťovny. K celé řadě aktivit od společenských, sportovních akcí, návštěv restaurací či využívání služeb si tak lidé měli připočíst cenu za testy, pokud by nechtěli nařízení porušovat.

To by však podle některých právníků vytvořilo nezákonnou situaci. „Protože je vysoce nepravděpodobné, že by se rozvolnilo úplně, v takovém případě vznikne situace, kdy někteří relativně bezpeční, tedy očkovaní a zachycení testem za posledních 180 dnů, budou moci chodit na tyto aktivity bez dalších poplatků, zatímco jiní, srovnatelně bezpeční, u kterých existují protilátky, budou mít zpoplatněnou každou vstupenku a každé pivo v restauraci minimálně nějakými dvěma sty korunami,“ řekl deníku Echo24 odborník na zdravotní právo a expert Pirátů Ondřej Dostál.

To by byl podle něj na jednu stranu jednoznačný zásah do práv některých osob, zároveň by však ministerstvo zdravotnictví neumělo vysvětlit, proč protilátky neuznává. „Bude čelit jednoznačnému poznatku studie profesora (Vojtěcha) Thona z Masarykovy univerzity. Ve chvíli, kdy se v tomto nastavení pokusí nařídit nějaké prokazování bezinfekčnosti, tak jim padne na tom znaku diskriminace,“ dodal Dostál.

O uznávání protilátek měla vláda rozhodnout původně do konce srpna. Nejvyšší správní soud jejich neuznávání totiž už před řadou týdnů označil za diskriminační, ministerstvo podle něj nevysvětlilo, proč jsou zvýhodňovaní ti, u kterých se protilátky pouze předpokládají, tedy očkovaní a vyléčení, oproti těm, kteří mají protilátky laboratorně naměřené. Kulatý stůl expertů organizovaný ministerstvem zdravotnictví však ve čtvrtek konstatoval, že pro rozhodnutí nemá dost dat. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude debata pokračovat. Na uznávání protilátek tlačí část odborníků i opoziční strany.

Podle červnového cenového předpisu, který vydalo ministerstvo zdravotnictví, se cena PCR testů pohybuje do maximální výše 814 korun (z toho 200 Kč za samotný odběr), cena u antigenních testů je pak nastavena na 201 korun. Preventivní antigenní testy na covid-19 budou mít ze zdravotního pojištění hrazené od září i nadále děti do 18 let. Bezplatné bude testování také pro lidi, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou nechat očkovat, a pro lidi, kteří s očkováním začali, ale ještě jej nemají dokončené.

První fáze rozsáhlé studie Masarykovy univerzity v Brně, kterou odborně zaštítil imunolog Vojtěch Thon, potvrdila dřívější odhady o skutečném proniknutí viru do společnosti. Do března letošního roku už si nákazou z třicetitisícového vzorku prošlo přes 50 % lidí, podle Thona se tak podstatná část české populace stihla s virem setkat už do jara.

Pro stát však hraje hlavní roli to, zda nakažené zachytil pozitivní test. K tomu dosud došlo pouze ve zhruba milionu a půl případů, tedy asi 17 procent populace. Jak ale potvrdila studie výzkumníků Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, mnohem větší část populace si zřejmě prošla nákazou, aniž by o tom měla tušení. „Nejméně jedna třetina účastníků, u kterých byly nalezeny protilátky, nezaznamenala žádné příznaky onemocnění a 28 % seropozitivních jedinců nikdy nebylo na PCR testu,“ konstatuje univerzita v tiskové zprávě.

Ačkoliv vláda protilátky ignoruje, řada lidí se na ně nechává testovat a odkládají kvůli tomu například očkování s poukazem na to, že mají hladiny protilátek vysoké. To se nakonec osobně týká i rodiny premiéra Babiše, ten dříve přiznal, že z důvodu vysokého množství protilátek se zatím nenechala očkovat jeho dcera Vivien. Podobně se podle dřívějšího vyjádření prezidenta České lékařské komory Milana Kubka zatím nenechala očkovat například část lékařů, kteří si taktéž naměřili protilátky.

Proti argumentům vládních expertů se pak staví také nedávná české studie, která vznikla pod hlavičkou Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). Podle autorů jsou protilátky účinným ukazatelem bezinfekčnosti. Protilátky v krvi podle nich zůstávají i po deseti měsících a jsou dostatečným důkazem o tom, že se v těle vytvořil dostatek tzv. neutralizačních protilátek. Je přitom jedno, jakou hladinu protilátek v krvi laboratoř naměří. „Průkaz protilátek je důkazem prodělané infekce, tedy toho, že imunitní systém ví, jak na koronavirus reagovat. A stanovení nějaké číselné hodnoty nám nedá žádnou užitečnou informaci navíc,“ komentovala výsledky studie pro deník Echo24 jedna z autorek, imunoložka Zuzana Krátká (více jsme o tom psali zde).