Exministr Herman převzal nejvyšší vyznamenání sudetských Němců

SUDETONĚMECKÝ SJEZD

Exministr Herman převzal nejvyšší vyznamenání sudetských Němců
Daniel Herman Foto: Jan Zatorsky
Domov

Echo24

Bývalý ministr kultury České republiky Daniel Herman dnes v Mnichově na sudetoněmeckém sjezdu převzal Evropskou cenu Karla IV., která je nejvyšším vyznamenáním sudetských Němců. V děkovném projevu Herman označil cenu za podporou v budování přátelství mezi Němci a Čechy a v boření vzájemných předsudků. Herman rovněž varoval před upřednostňováním krátkodobých národních cílů na úkor celoevropské svobody.

Hermanovi blahopřál nejen šéf sudetských Němců Bernd Posselt, který někdejšímu ministrovi cenu předal, ale také bavorský premiér Markus Söder. Podle Posselta je Herman vzorem pro řadu lidí, kteří se stále ještě bojí podívat na pravdu historie.

"Vyznamenání si velice cením a chápu ho jako velkou podporu mého příspěvku pro německo-české porozumění a přátelství mezi Němci a Čechy, pro boření předsudků a pro prohloubení další spolupráce," řekl.

"Staleté soužití Čechů a Němců, křesťanů a židů v českých zemích se před 70 lety zdálo trvale zničené. Nacionální socialismus, dvě světové války, nacistické zločiny s nepochopitelným holokaustem a následnou mstou vítězů, která vyústila ve vyhnání německých krajanů, a pak 40 let komunistického režimu naše soužití hluboce poškodily," řekl.

Pak ale přišel rok 1989, kdy se komunistické režimy v Evropě zhroutily. "Tehdejší kontakty a z části i přátelství se staly dobrým výchozím bodem," řekl. "Dnes můžeme s velkou vděčností sledovat, jak mnoho se pro nové spolužití našich národů učinilo," uvedl Herman.

Hermanova cesta do Norimberku v roce 2016 nebyla jeho nezávislým počinem, ale jako člen koaliční vlády sociálního demokrata Bohuslava Sobotky, hnutí ANO a lidovců věc projednal nejen s premiérem, ale také s vicepremiéry a prezidentem Milošem Zemanem.

"Tam opravdu z žádných úst nezaznělo žádné slovo odmítnutí. Říkali ne, čas je zralý, poté co Sudetoněmecké krajanské sdružení změnilo stanovy a nejsou jakkoli zpochybňovány majetkoprávní jistoty občanů České republiky, je prostě třeba hledět do budoucnosti," řekl Herman. Sudetští Němci pod vedením Posselta vypustili ze svých stanov zmínku o snaze získat zpět majetek zkonfiskovaný vysídlencům po druhé světové válce.

"Je to určitá láska ke společnému kulturnímu dědictví a i k české zemi, je to takové zemské vlastenectví, trošku je v tom možná nostalgie, určitě je v tom zájem o folklor, to nakonec vidíme při těch setkáních," řekl o dnešní spolkové činnosti sudetských Němců. "A to bych rád zmínil a jako bývalý ministr kultury za to poděkoval, ta obrovská podpora při obnově třeba řady kostelů, kaplí, hřbitovů především v těch oblastech, kde předkové těch lidí žili, to skutečně zachránilo mnohé kulturní památky," dodal.

Kolektivní spojování sudetských Němců s možnými restitucemi a hrůzami druhé světové války Herman odmítá. "Nejsou a nebudou zpochybňovány majetkoprávní jistoty občanů České republiky, to je minulost, která měla určité příčiny, byly určité konsekvence, to je fakt, to je dané," uvedl. "Co jsem pochopil na základě rodinné historie je, že se nesmí dávat rovnítko mezi etnickou a politickou příslušnost. Vždycky se jedná o konkrétního člověka s konkrétní odpovědností," řekl.

Herman se v roce 2016 jako první člen české vlády zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu. Na tehdejším setkání v Norimberku oslovil sudetské Němce "milí krajané", což šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Posselt často připomíná. Herman v rozhovoru s ČTK na okraj nynějšího sjezdu řekl, že oslovení "milí krajané" považuje za logické a správné.

"V posledních čtyřiceti letech, co se věnuji německo-českým vztahům, jsem pochopil, jak důležité je zvládnutí vlastní minulosti," řekl. "Budoucnost má jen ten, kdo zná svou minulost. Znát vlastní minulost, aby bylo možné společně vytvářet budoucnost. To je úkol pro nás všechny," dodal Herman. Proto je podle něj nutné přinášet do česko-německého soužití nové impulzy, aby neožívaly staré předsudky.

"Můžeme, ba musíme jako Němci a Češi svým dílem přispět k česko-německému sousedství, aby evropský projekt míru a svobody neohrozily populismus a krátkozraké národní zájmy," uvedl.

Söder v projevu poděkoval Hermanovi, že se sjezdu v roce 2016 zúčastnil jako první představitel české vlády. "Byl prvním politikem, který řekl, že vyhnání sudetských Němců bylo nespravedlivé. Použil tehdy také k sudetským Němcům krásné oslovení milí krajané," řekl Söder. "A za to mu patří srdečné díky," uvedl. Bavorský premiér rovněž prohlásil, že usmíření není samozřejmá věc. "Usmíření je něco mimořádného," dodal.

Sudetským Němcům Söder řekl, že bez nich je Bavorsko dnes nepředstavitelné, ač při jejich příchodu do země po druhé světové válce měli někteří tehdejší obyvatelé předsudky. Zdůraznil také, že ústředním úkolem Bavorska je péče o sousedství s Českem a že během vyhrocených okamžiků pandemie nemoci covid-19 byla spolupráce mezi Prahou a Mnichovem důležitá.

Podle Posselta se právě během pandemie ukázalo, jak se Češi a Němci potřebují. "Je to tak, potřebujeme se navzájem a obzvláště v těžkých časech," řekl. Poznamenal, že pro mladé lidi byla pandemie prvním setkání s tím, že otevřená Evropa není samozřejmostí. "Nebojujeme jen s koronavirem, ale i s virem nacionalismu," řekl. Posselt také vyjádřil výhrady k tomu, že státy uzavíraly své hranice. "Na hranicích najednou stáli policisté s automatickými zbraněmi, jako by chtěli virus zastřelit," uvedl.

Kriticky se vyjádřil i o faktu, že Česko ani v době přetížení nemocnic nepřekládalo v pohraničním regionu nemocné do blízkého Německa, ale raději je podle něj z národní prestiže vozilo stovky kilometrů do volných českých klinik.

Posselt na úvod projevu připomenul oběti covidu-19, ale také řádění tornáda na jižní Moravě a tragické záplavy na západě Německa. Společně s účastníky sjezdu pak uctil památku mrtvých. Soustrast s řáděním živlu na západě Německa vyslovil i Herman.

Foto: Týdeník Echo