Rusko během Borrellovy návštěvy vyhostilo diplomaty EU, tvrdí belgický server

Rusko vyhostilo tři unijní diplomaty – z Německa, Polska a Švédska – kvůli účasti na nepovolených protestech proti uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného. Stalo se tak v době tiskové konference šéfů unijní a ruské diplomacie Josepa Borrella a Sergeje Lavrova v Moskvě, uvedl server EUObserver s odvoláním na nejmenovaný unijní zdroj.

Vyhoštění polského diplomata z Ruska mezitím potvrdil server Onet.pl, podle kterého si polské ministerstvo zahraničí právě předvolalo ruského velvyslance.

„Rusko pokládá Evropskou unii za nespolehlivého partnera,“ reagoval Lavrov na společné tiskové konferenci s Borrellem na zmínku o protiruských sankcích. Brusel se podle něj chová čím dál více jako Washington a sahá po jednostranně vyhlašovaných restrikcích. „Zajisté hlavní problém, se kterým se všichni potýkáme, je to, že chybí normálnost ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií, mezi dvěma největšími hráči v euroasijském prostoru. Je to samozřejmě nezdravá situace, která nikomu neprospívá,“ prohlásil Borrellův hostitel

Borrell v Moskvě připomněl výzvy k osvobození uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného a k vyšetření jeho srpnové otravy, kterou Rusko stále popírá. Zatím žádný členský stát EU nepředložil návrh uvalit na Rusko nové sankce za Navalného uvěznění, uvedl Borrell s tím, že o vztazích s Ruskem budou šéfové států a vlád zemí bloku jednat příští měsíc. I přes exitující rozpory Borrell vybízel ke vzájemné spolupráci v oblastech, kde se lze domluvit. Vystavět zeď mlčení podle něj není východiskem ze situace, kdy vztahy mezi Ruskem a EU klesly na „nejnižší bod“.

Moskva kritiku kolem uvěznění hlavního odpůrce prezidenta Vladimira Putina označuje za vměšování do svých vnitřních záležitostí. Kreml do Bruselu ještě před Borrellovou návštěvou vzkázal, že podmiňovat budoucnost vztahů EU a Ruska osudem Navalného by byla „hloupost“.

Borrellovou misí končí období zmrazených diplomatických kontaktů na unijní úrovni, které podle AFP trvalo od roku 2017. Vztahy prudce ochladly po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí ozbrojeného konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny na jaře 2014, na což EU a další západní státy odpověděly sankcemi proti některým sektorům ruského hospodářství a Moskva zareagovala vlastním zákazem dovozu západních potravin.

Sankce – tentokrát zaměřené na bezprostřední okolí ruského prezidenta – následovaly i po srpnové otravě Navalného, ze které se opozičník vyléčil v Německu. Podle západních laboratoří i Organizace pro zákaz chemických zbraní byl otráven látkou ze skupiny novičok, tedy podobnou látce, kterou byl v britském Salisbury dříve otráven někdejší ruský zpravodajský důstojník Sergej Skripal. Navalnyj otravu připisuje Kremlu a tajné službě FSB, což Moskva popírá a zpochybňuje, že Navalnyj byl vůbec otráven.