Putin vyhlásil další vlasteneckou válku. Druhá vlna mobilizace může přijít na jaře

RUSKO OKAMŽITĚ MOBILIZUJE

Putin vyhlásil další vlasteneckou válku. Druhá vlna mobilizace může přijít na jaře
Ruský prezident Vladimir Putin a ministr obrany Sergej Šojgu vyhlásili ve středu v ranních hodinách částečnou mobilizaci. Foto: Shutterstock
1
Svět

Jakub Fujáček

Dokazuje ohlášená „částečná mobilizace“ fatální selhání Ruska, nebo má být naopak povolání do zbraně dalších až 300 tisíc mužů důvodem znepokojení ukrajinské armády?

Ruský prezident Vladimir Putin ohlásil ve svém středečním projevu částečnou, ale okamžitou mobilizaci až 300 tisíc mužů, na něž se vztahuje branná povinnost. Mají posílit ruskou armádu v bojích na Ukrajině v době, kdy Ukrajinci podnikají východní a jižní protiofenzívu. Názory expertů na důsledky ruské mobilizace se různí.

Bývalý voják a redaktor odborného Armádního technického magazínu Dušan Rovenský na základě informací přímo z Ruska říká, že mobilizace by nakonec mohla proběhnout ve dvou vlnách.

„V první vlně by měly být mobilizovány, povolány do vojenské služby, dvě skupiny osob. První z nich budou mladí muži ve věku 22 až 26 let, kteří nedávno ukončili základní, povinnou vojenskou službu, a také důstojníci v záloze požadovaných vojenských specializací – např. dělostřelci, tankisté, průzkumníci, námořní pěchota, výsadkáři, speciální jednotky, piloti, vojáci protivzdušné obrany apod.,“ říká Rovenský pro deník Echo24. Má jich být 55 až 70 tisíc a měli by projít měsíčním, nebo dokonce jen třítýdenním výcvikem.

Druhou odvedenou skupinou mají být podle Rovenského starší muží ve věku 27 až 35 let, kteří absolvovali základní službu nebo jde o bývalé profesionální vojáky. „Opět, zatím nejsou k dispozici žádné oficiální údaje o této skupině, ale armáda prý očekává, že bude odvedeno 250 až 300 tisíc osob. Kvůli nedostatku výcvikových základen, instruktorů a vybavení nebude odvod probíhat najednou, ale postupně ve vlnách, v průběhu tří měsíců,“ dodává Rovenský. Druhá skupina by měla projít před vlastním nasazením tříměsíčním výcvikem a nasazena má být na Ukrajině koncem prosince, nebo v polovině ledna. Pokud to bude nutné, na jaře budou mobilizováni i starší (nad 35 let) a po nich i mladší ročníky – pod 21 let.

Předzvěst druhé vlastenecké války

Podle vojenského analytika Lukáše Visingra bude ale nasazení rezerv problematické. „V Rusku nejsou žádné aktivní zálohy. Jsou to lidé, kteří byli na vojně a podléhají branné povinnosti. Je to naprostý vojenský nesmysl a politicky je to obrovské riziko. Do včerejška v ruské legislativě slovo mobilizace nebylo. Nikdo neví, jak se bude provádět a kdo ji bude realizovat. Ty vojáky musejí někde shromáždit, musí je někde vycvičit, což bude zajímavé, protože ruská armáda na to nemá infrastrukturu. Nemá je kdo vycvičit, protože instruktory už poslali bojovat na Ukrajinu. Ani není jasné, kdo těm jednotkám bude velet, protože Rusové mají kritický nedostatek důstojníků a poddůstojníků,“ říká analytik.

Ohlášená částečná mobilizace nejspíš souvisí s referendy o samostatnosti, které Rusko plánuje na okupovaných územích započít v pátek. „Rusové počítají s tím, že referendy si připojí okupované oblasti k Rusku a pak budou moci prohlásit, že je to obranná válka a že ti vojáci jsou nasazeni na území ruské federace,“ vysvětluje Visingr.

Ruský jaderný útok, kterým ve středu prezident Putin pohrozil, nedává smysl, to ale podle Visingra neznamená, že k tomu kroku Rusko nepřistoupí. Pak by ale musela přijít přímá reakce ze strany Severoatlantické aliance.

Generál Šedivý: Rusové získají početní převahu

Bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý si myslí, že přísun čerstvých sil na straně agresorů může pro ukrajinskou znamenat složitou situaci. „Protože Rusové v tomto okamžiku nebudou mít asi kvalitnější vojska, ale budou mít převahu v kvantitě. Což se na některých směrech může zdát jako poměrně významné (...). Uvidíme, jak ta vojska použijí a jestli budou mít nějakou dobu na stmelení těch mobilizovaných útvarů a jejich přípravu před nasazením,“ řekl generál ve výslužbě Šedivý.

Doposud byli odváděni na Ukrajinu hlavně východní národy a etnických Rusů se válka tolik nedotýkala, to se ale zřejmě vyhlášenou mobilizací nyní změní. Ruská státní duma zároveň ve středu schválila zákon, který zásadně zpřísňuje tresty pro ty, kteří se rozhodnou z armády dezertovat, nebo k odvodům nenastoupit. V řadě velkých ruských měst se ve středu večer odehrávaly protiválečné demonstrace. Velká skupina Rusů se v reakci rozhodla odcestovat ze země, což způsobilo vyprodání jednosměrných letenek, například do tureckého Istanbulu nebo arménského Jerevanu.

Ruský ministr obrany Sergej K. Šojgu ve svém středečním projevu prohlásil, že v bojích na Ukrajině bylo zabito 5 937 ruských vojáků, což představuje první oficiální zprávu o ztrátách od března. Západní představitelé uvádějí ruské ztráty mnohem vyšší a odhadují, že bylo zabito nebo zraněno více než 80 tisíc ruských vojáků.