Praktičnost a funkčnost. Z Frontexu desetitisícová armáda nebude zřejmě tak rychle, jak chce Brusel
Navyšování příslušníků
NOVÉ
1
Země EU se zřejmě vysloví pro pomalejší navyšování počtů příslušníků evropské pobřežní a pohraniční stráže, než s jakým počítá letošní návrh Evropské komise. Řekl to na okraj jednání ministrů vnitra osmadvacítky v Bruselu náměstek českého ministra Jakub Kulhánek. Dle něj země hledají ohledně posilování pobřežní stráže především praktická a funkční řešení.
Posílení personálu i mandátu transformované agentury Frontex má napomoci lepší ochraně vnější hranice Evropské unie. Rozšíření mandátu Česká republika podporuje, především pokud se týká posílení možností agentury podporovat a pomáhat s ochranou hranic přímo orgánům v jednotlivých členských zemích.
Zásadní je také rozšíření možností agentury podílet se na návratové politice a pracovat také ve třetích zemích, tedy mimo území Evropské unie.
Evropská komise před několika měsíci předložila návrh počítající nejen s širším mandátem, ale také s rozšířením počtů příslušníků na 10 000 už v roce 2020.
K takové možnosti je ale řada unijních zemí skeptických, věc se příliš nelíbila například ani českému premiérovi Andreji Babišovi. Za utopii to označil i německý ministr vnitra Horst Seehofer.
Nynější rakouské předsednictví EU proto podle Kulhánka pracuje s kompromisním návrhem předpokládajícím rozložení do delšího časového období, kdy by na 10 000 personál vzrostl až v roce 2025 či 2027. „Teď řešíme možnosti kompromisu a doufáme, že se nám ho podaří najít do 31. prosince,“ řekl při příchodu na dnešní jednání novinářům rakouský ministr vnitra Herbert Kickl.
„Pozitivní je, že jsme se posunuli k hledání praktických řešení,“ řekl Jakub Kulhánek. Debata okolo Frontexu se tak podle něj nyní ubírá směrem, o který Česko usilovalo.
Boj s převaděči a pašeráky lidí podle něj vyžaduje posílení unijních agentur i efektivní výměnu informací nejen uvnitř EU, ale i se státy třeba v severní Africe. Unie musí být podle něj schopna využít pák, které má v rozvojové pomoci či vízových dohodách k tomu, aby se zeměmi tranzitu a původu migrantů domluvila funkční dohody o vracení těch, kdo v Evropě nárok na azyl nezískají.
„To je jeden ze zásadních problémů. Pokud nezlepšíme návratovou politiku, tak evropská veřejnost může začít mít pochyby o efektivním fungování EU,“ upozornil náměstek.
