Komunisté ho zakázali a vyhnali. Písničkář Kryl kritizoval politiky i po revoluci

Komunisté ho zakázali a vyhnali. Písničkář Kryl kritizoval politiky i po revoluciNOVÉ
Umělec Karel Kryl Foto:

FOTO: odra-film.wroc.pl

Domov

Legendární zpěvák

Echo24

Sametová revoluce se stala alibismem, kdy komunisté převlékli rudé pláště za modré. Tak hodnotil písničkář Karel Kryl poměry v Československu po revoluci v roce 1989. Známý zpěvák pil krev komunistům už v šedesátých letech. Jeho píseň Bratříčku, zavírej vrátka se stala symbolem po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Skladba byla nakonec zakázána a Karel Kryl poté emigroval do Německa.

Kryl přitom o dráze umělce zprvu neuvažoval, protože se chtěl stát hrnčířem jako jeho pradědeček. Narodil se v roce 1944 do rodiny knihtiskařů jako druhý ze tří dětí. Rodinnou tiskárnu, kterou měli Krylové v Novém Jičíně, však zničili komunisté v roce 1950. Později se mladý Karel rozhodl věnovat poezii a hudbě. Začátky jeho kariéry jsou spojené s vystoupeními na malých scénách v Olomouci a Ostravě. V jeho dvaadvaceti letech se v rozhlase hrály poprvé jeho písně. V celostátní hitparádě Houpačka propagovali jeho skladby Jiří a Miroslava Černí. V Praze také spolupracoval s divadlem Semafor.

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa vydal Kryl svou první desku Bratříčku, zavírej vrátka. Producentem alba byl právě Jiří Černý, který do alba zařadil písně jako Král a klaun, Salome, Veličenstvo kat, Anděl nebo Pasážová revolta. Symbolem okupace se stala skladba Bratříčku, zavírej vrátka, kterou komunisté následně zapověděli.

V září roku 1969 zavítal Kryl na festival v německém Waldecku, kde následně zůstal. V exilu spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy, psal básně, písně, knihy a reportáže. V Německu se také stal jedním z představitelů protikomunistických protestsongů. Vystupoval též pro své krajany v Evropě a v Americe. Do Československa se vrátil na konci listopadu 1989 na pohřeb své matky.

Během sametové revoluce zazpíval společně s Karlem Gottem hymnu na balkonu Melantrichu na Václavském náměstí. Později svého vystoupení litoval.

Po vystřízlivění z revoluce začal Kryl kritizovat politický vývoj. Na začátku roku 1990 uveřejnil kritickou píseň Sametové Jaro, později také skladbu od Čadce k Dunaju, kterou kritizoval rozdělení Československa. Kryl také velmi špatně nesl, že se nemohl více angažovat v politice.

Kryl nepřestával po revoluci koncertovat. Vycházely mu také nové i staré knihy, například sbírky Kníška (1991) a Zbraně pro Erato (1993) či kniha rozhovorů Půlkacíř (1993). Vydával desky, mezi nimi nově Tekuté písky (1992) a Monology (1992). Posmrtně mu vyšly například album Jedůfky s dosud nevydanými písněmi, souborné vydání jeho sbírek nazvané Básně (1997) či politické komentáře Země Lhostejnost (2012).

Kryl si svobodného Československa a České republiky příliš neužil. Zemřel nečekaně na srdeční příhodu 3. března 1994 v Mnichově. Pohřeb se konal v klášterním kostele sv. Markéty v Praze. Na poslední rozloučení s významným skladatelem a písničkářem přišly na čtyři tisíce lidí. Politické zastoupení bylo na pohřbu minimální. Z Hradu se dostavil pouze ředitel odboru vnitřní politiky Ivan Medek.

Popularita Karla Kryla však neskončila ani po jeho smrti. V květnu 2015 se do čela prodejní hitparády opět dostala deska Bratříčku, zavírej vrátka, která byla znovu vydána.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Forman, Kryl, Škvorecký. Za první rok okupace emigrovalo 104 tisíce lidí

Jak se Karel Kryl rozplakal