Internet zaplavují videa z ruských voleb. Na falšování si už stěžují i komunisté
RUSKÉ VOLBY
Třetím dnem pokračují v neděli volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. Už v pátek, kdy třídenní hlasování začalo, odevzdal svůj hlas i prezident Vladimir Putin. Na internetu se zároveň v čím dál tím větší míře objevují videa, dokazující volební podvody. Na průběh voleb už si dokonce stěžovali Putinovi spojenci z komunistické strany.
Ústřední volební komise ocenila, že přes internet v pátek odhlasovaly více než dvě pětiny voličů, kteří se k tomu předem zaregistrovali. V sobotu odpoledne jejich počet už přesahoval tři čtvrtiny. Jen v Moskvě tak hlasovalo 1,5 milionu voličů.
Státní zaměstnanci si podle ruské redakce BBC stěžují, že jim tento způsob hlasování „důtklivě doporučili“ nadřízení. Ti se leckdy domáhají i snímků obrazovky, potvrzující registraci a někdy i samo hlasování. Kreml popřel, že by v Rusku nutili voliče k tomu, jak mají hlasovat.
Ústřední volební komise obdržela ze 45 regionů 137 stížností na to, že voliče někdo k účasti ve volbách nutil, uvedla podle agentury Interfax předsedkyně komise Ella Pamfilovová. Podle komise nejde o masový jev. Celkem komise obdržela zatím 6137 písemných stížností, což je skoro dvojnásobek proti volbám v roce 2016.
Nezávislí pozorovatelé z nevládní organizace Golos zaznamenali v první den voleb asi 2000 případů porušení volebních pravidel, které většinou zdokumentovaly záběry. Včetně například situací, kdy se někdo snaží vhodit do volební urny celé balíčky hlasovacích lístků.
Sevastopol, vol. místnost 98. Vol. místnosti jsou samozřejmě už nějakou hodinu uzavřeny, na videu je čas 21:59 a co nevidíme skoro online? Tohle je už ale síla, oni normálně krmí mašiny a hlasují a hlasují a hlasují 🤦♂️😁😁😁 Buď zapomněli na kamery, nebo už je jim to prostě jedno pic.twitter.com/v62B2YqYvM
— Roman M (@Fbeyeee) September 17, 2021
„Byl to hrozný den, špinavý,“ uvedla petrohradská politička Irina Fatjanovová. Volební komise ale stížnosti nepřijala a jednoduše je roztrhala, tvrdí německá agentura DPA.
Na průběh voleb si stěžovali dokonce i ruští komunisté, kteří se běžně proti Kremlu ostře nevymezují. Předseda strany Gennadij Zjuganov uvedl, že policie a volební komise se musí zabývat několika naprosto nehoráznými fakty.
This man in St Petersburg got so excited about the #Russian elections it looks like he decided to vote a few times pic.twitter.com/g4TTimYy4A
— Amanda Coakley (@amandamcoakley) September 17, 2021
Francouzská agentura AFP připomněla, že k volbám nebyl připuštěn snad žádný kandidát, který by se dal označit za odpůrce Putinova režimu, a proto tým vězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného vytvořil aplikaci „chytré hlasování“. Ta měla radit voličům, který ze soupeřů kandidátů vládní strany Jednotné Rusko má největší šanci uspět – a tedy koho mají podpořit, aby způsobili potíže vládnoucí straně.
Zmíněnou aplikaci, kterou ruské úřady zakázaly, ale po amerických internetových gigantech Apple a Google nyní zablokovala na svém messengeru i ruská firma Telegram. „Chytré hlasování“ se tak podle AFP stalo prakticky nedostupným voličům, kteří by chtěli hlasovat proti Jednotnému Rusku.
Zakladatel Telegramu Pavel Durov tento krok vysvětlil jak zákazem agitace během voleb, tak i změnou politiky firem Apple a Google, na jejichž „ekosystému“ závisí i Telegram. Postup internetových gigantů bude mít podle Durova smutné důsledky pro svobodu slova v Rusku i jinde ve světě.
#Russianelections
— inna shevchenko (@femeninna) September 18, 2021
pic.twitter.com/BegAGbVAr0
„Je skutečně ostuda, když cenzuru zavádějí soukromé firmy, které údajně hájí myšlenku svobody,“ řekla podle agentury Reuters mluvčí Navalného Kira Jarmyšová. Další spojenec Navalného, a sice Ivan Ždanov, vysvětlení Telegramu nevěří a myslí si, že tento postup byl dohodnut s úřady.
Navalného spolupracovník Leonid Volkov z exilu obvinil obě americké firmy z cenzury a z toho, že podlehly „vydírání Kremlu“, když zablokovaly opoziční aplikaci. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na to podle AFP řekl, že daná aplikace byla v Rusku postavena mimo zákon.
Někteří lidé si všimli, že když Putin v pátek hlasoval, ukazovaly jeho hodinky datum 10. září. „Datum neodpovídá prostě proto, že prezident si datum na hodinkách neseřizuje, nepřikládá tomu pozornost, datum na hodinkách prostě nepoužívá,“ vysvětlil mluvčí Kremlu.
Neděle je podle listu Kommersant považována za hlavní den hlasování. Za pátek a sobotu podle úřadů odhlasovala necelá třetina z přibližně 108 milionů oprávněných voličů, ale tento údaj nezahrnuje voliče hlasující přes internet, jak učinil například již v pátek Putin.
Nejnižší účast byla dosud v Petrohradu, kam k urnám přišlo jen sotva 15 procent voličů, naopak v některých autonomních republikách na Sibiři a na Kavkaze již překročila 50 procent. V neděli dopoledne účast na volbách dosáhla téměř 36 procent, uvedla šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová podle agentury TASS.
Souběžně s parlamentními volbami se konají i další hlasování – například v devíti z 85 ruských regionů volí gubernátory a v 39 oblastní sněmy.