Von der Leyenová navrhuje evropský čipový ekosystém

ČIPY MADE IN EU

Von der Leyenová navrhuje evropský čipový ekosystém
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k technologické suverenitě Evropy. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Evropská komise (EK) má v plánu vytvořit nový ekosystém výroby čipů. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Layenová ve svém středečním projevu o stavu unie, který přednesla před europoslanci. „Není to jen otázka naší konkurenceschopnosti, ale i naší technologické suverenity,“ uvedla v projevu. Unie tak chce zareagovat na elektronickou konkurenci z Asie a reaguje na celosvětový nedostatek čipů. Jako příklad úspěšné snahy evropských zemí v podobném projektu minulosti uvedla program navigace Galileo. „Buďme znovu tak smělí, tentokrát s polovodiči,“ vyzvala von der Layenová.

Von der Leyenová uvedla, že EK představí nový evropský výnos o čipech, jehož cílem je vytvořit nejmodernější evropský "čipový ekosystém", včetně návrhu i kompletní výroby čipů. Tento systém by měl zajistit bezpečnost dodávek a vytvořit nový trh pro průlomové evropské technologie.

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton upozornil, že čipy znamenají mnohem víc než jen základní komponenty pro výrobce automobilů, chytrých telefonů a videoher. „Závod o nejvyspělejší čipy je závodem o technologické a průmyslové vedení,“ napsal na svém blogu. Podle něj by evropský výnos měl zahrnovat výzkum, výrobní kapacity a mezinárodní spolupráci. Unie by také měla zvážit zřízení zvláštního evropského polovodičového fondu.

 

 

Evropská komise loni představila plány, podle kterých má v plánu investovat pětinu z fondu obnovy do digitálních projektů. Fond má k dispozici 750 miliard eur (19 bilionů Kč) a má členským zemím pomoci s následky pandemie.

Von der Leyenová v projevu vyjádřila politování ze závislosti EU na čipech vyráběných v Asii a ze snižování podílu EU v dodavatelském řetězci – od designu až po výrobní kapacity.

Nicméně jsou zde i překážky pro zvyšování evropských kapacit na trhu s čipy. Patří mezi ně například i to, že region nemá přímé napojení na vlastní kovy vzácných zemin, (Trh s nimi, včetně těžby i zpracování, ovládá Čína), a rovněž neochota firem učinit vysoké investice, pokud nebudou moci jejich závody vyrábět na plnou kapacitu, aby se zvýšila návratnost, uvedla agentura Reuters.

V minulých dnech přitom oznámila jedna z největších polovodičových firem světa, americký Intel, že chce investovat v Evropě v následující dekádě až 80 miliard eur. Do konce roku chystá představit lokace pro dvě nové továrny, které chce v Evropě vybudovat. „Z aut se stávají počítače na pneumatikách. Vy potřebujete nás a my potřebujeme vás. (...) Cílem je vytvořit centrum inovací v Evropě, pro Evropu,“ řekl šéf podniku Pat Gelsinger.

Evropa tak reaguje na čínskou konkurenci snahou o autonomní vývoj. Spojené státy přitom v minulosti Evropu varovaly před nebezpečím čínského technologického rozvoje. Administrativa Donalda Trumpa vyzývala Evropu, aby zavedla proti Číně technologické a vývozní restrikce. Zatímco v případě technologie 5G a firmy Huawei byla úspěšná, v ostatních otázkách bezpečnosti Evropa nenašla se Spojenými státy společnou řeč. Zatímco Trumpova administrativa uplatňovala především sankce, Evropská unie upozorňovala, že Čína je pro ni hrozbou i partnerem. Na konci minulého roku uzavřela s Čínou sedm let vyjednávanou obchodní dohodu. USA loni naopak vypracovaly výnos nazvaný CHIPS for America, jehož cílem je posílit schopnosti USA v konkurenci s čínskou technologií.