Lukašenko: Válka na Ukrajině musí skončit, aby se zabránilo jaderné válce

LUKAŠENKO O VÁLCE

Lukašenko: Válka na Ukrajině musí skončit, aby se zabránilo jaderné válce
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Foto: Shutterstock
1
Svět

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko řekl, že se Ukrajina, Rusko a západní země musí společně dohodnout na konci války. „Zastavme se a pak přijdeme na to, jak žít dále… Není nutné pokračovat. Dále leží nicota nukleární války. Nemusíme zacházet až tam,“ prohlásil v rozhovoru s francouzskou tiskovou agenturou AFP, píše server Moscow Times.

„Musíme to zastavit, dosáhnout dohody, ukončit tento chaos, operaci a válku na Ukrajině,“ řekl Lukašenko. Mír v podání Lukašenka ale znamená, že Ukrajina musí přijmout okupaci svých území. „Vše záleží na Ukrajině,“ řekl. „Teď se nacházíme ve výjimečné chvíli, kdy tato válka může být ukončena za přijatelnějších podmínek pro Ukrajinu,“ dodal. Je možné, že tím odkazuje na poslední úspěchy západních zbraní v rukou ukrajinské armády, například raketometů HIMARS, které pravděpodobně ztěžují postavení ruské armády a oslabují vyjednávací pozici ruského agresora.

Běloruský prezident také vyzval kyjevské úřady, aby „zasedly k jednacímu stolu a dohodly se, že nikdy nebudou ohrožovat Rusko.“

Obvinil také západní země a NATO z provokace války. „Vy jste tuto válku podnítili a pokračujete v ní,“ řekl. „Kdyby vás, členy NATO, Rusko nepředběhlo, zorganizovali byste se a zaútočili na něj,“ zmínil oblíbené ospravedlnění války Kremlu.

Bělorusko se pod Lukašenkovým vedením zatím vyhnulo přímému zatažení do válečného konfliktu, ačkoli poskytlo své území pro ruskou armádu, která z něj podniká na Ukrajinu útoky.

Reálná popularita Lukašenka v Bělorusku je po potlačení demokratických protestů v letech 2020 a 2021 pravděpodobně velice nízká a Lukašenko si podle analytiků uvědomuje, že většina národa si nepřeje vyslat na Ukrajinu vojáky. Navíc existuje riziko, že pokud bude běloruská armáda v konfliktu oslabena, nebude schopná opakované protesty potlačit, případně může být bezbranný stát anektován sousedním Ruskem.

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou od dubna prakticky na mrtvém bodě. Obě strany se navzájem obviňují z neochoty zastavit palby a domluvit se na příměří. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že mírové rozhovory s Ukrajinou „nemají smysl“ a oznámil, že vojenské cíle Moskvy v této zemi již nejsou zaměřeny „pouze“ na východ.