VIDEO: Jsi válečný zločinec, řvali studenti na Kissingera. Nyní je členem „klubu vypískaných“

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger je i v pokročilém věku častým terčem kritiky i nadávek. Velezkušený diplomat, kterému je již 95 let, byl dokonce v minulém roce vypískán během besedy na půdě New York University. Studenti na něj pokřikovali, že je „nacista“ a „válečný zločinec“. Protřelý politik nyní vystoupil na jedné z akcí spadajících pod slavnou Yale University, která sdružuje právě ty osobnosti, které byly na univerzitách vypískány.

Pozvání od Společnosti Williama F. Buckleyho jr., která tato setkání pořádá, si Kissinger „vysloužil“ za akci na New York University loni v říjnu, kde se účastnil besedy. Kromě pokřiků, že je „nacista“ se z publika také ozývalo, aby Kissinger „shnil v pekle“, a že má „krev na svých rukách“. Na protřelém veteránovi americké politiky studentům vadí mimo jiné jeho zapojení ve válce ve Vietnamu a tvrdí, že ve světě spáchal „mnoho zvěrstev“. 

Plans are to disrupt the entire event. War criminals and orchestrators of genocides deserve no platform. pic.twitter.com/fiCujNG5tz

— Esor (@itme_esor) October 16, 2018

Besedu následně za pískotu Kissinger předčasně opustil. Díky tomu byl nyní pozván právě na akci yaleského klub. Kissinger na setkání tohoto „klubu vypískaných“ v minulém týdnu hovořil mimo jiné o tom, že „1. světová válka zničila sebevědomí a smysl pro účelnost Evropy“. Z války se podle Kissingera Evropa „nikdy nezotavila“. 

Kromě Kissingera byli Společností Williama F. Buckleyho jr. pozváni i další lidé, kteří se u studentského publika nesetkali s kladnou odezvou. Patří mezi ně například americký novinář George Will, politolog Charles Murray či americko-novozélanský miliardář a filantrop narozený v Německu Peter Thiel. Vypískání od studenstva se dočkal také bývalý šéf newyorské policie Raymond Kelly, který se vyslovil pro podporu praktiky, při které policejní jednotky na potkání prohledávají různé osoby, zda u sebe nemají zbraně. Společnost zve nejen osobnosti, které se setkaly s nesouhlasnými reakcemi publika, ale i ty, kterým byla účast na besedách univerzitami zrušena.

Henry Kissinger je velikou postavou americké politiky druhé poloviny 20. století. Ve funkci ministra zahraničí USA působil v letech 1973 až 1977 za vlády prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda. Předtím působil jako poradce Rady pro národní bezpečnost. Snažil se především zlepšit vztahy mezi USA a Čínou a také urovnat konflikt s Vietnamem. Velmi se angažoval také v izraelsko-arabské jomkipurské válce, když přesvědčil Izrael, aby stáhl své jednotky z okupovaného Sinajského poloostrova. Za to a za jednání s Vietnamem obdržel v roce 1973 Nobelovu cenu míru.

Zároveň je ovšem svými kritiky osočován z toho, že měl páchat válečné zločiny například tím, že rozšířil válku ve Vietnamu do Laosu.  Terčem kritiky byl Kissinger také za podporu Pákistánu při bangladéšské válce za nezávislost v roce 1971. 

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Kissinger varuje, že by pád IS mohl vést k rozmachu íránské radikální říše