Sucho, nekvalitní školství či elektromobily. Nový pražský institut chce řešit současné výzvy
Institut Equlibrium
NOVÉ
Foto: Twitter Institut Equilibrium
Egyptolog, neurochirurg nebo například kybernetik se potkají v Institutu Equilibrium nad celospolečenskými problémy jako je vzdělávání, sucho či budoucnost automobilového průmyslu. Renomovaní vědci upozorňují, že všechny problémy dnešní společnosti jsou provázané a tudíž potřebují uchopit ze všech možných směrů. Správní radě institutu předsedá expert na robotiku Vladimír Mařík, další členové jsou egyptolog Miroslav Bárta, biochemik Václav Pačes, neurochirurg Vladimír Beneš a ekonomové Milan Zelený, Zdeněk Souček a Peter Staněk.
Vědci chtějí zlepšit perspektivu, jak bude vypadat svět, Evropa či Česká republika v roce 2030. „V průběhu příštích deseti let společnost zchudne, možná se vykopou ještě větší příkopy, společnost možná bude ještě násilnější. To jsou všechno vize spíše pesimistické a Equlibrium by mělo chtít tuhle situaci změnit,“ myslí si neurochirurg Vladimír Beneš.
Cesta k tomu by měla vést především přes vzdělávání. Odborníci upozorňují, že je české školství zastaralé a je potřeba jej nastavit jinak. „V celosvětové tvrdé soutěž zvítězí ten, který dokáže nejlépe vzdělat mladou generaci. To je podle mého názoru základ. Naše školská soustava tomu neodpovídá. Základní a střední školství učí u nás především fakta, ale nepřipravuje studenty a žáky ke kreativitě. Naše ekonomické školy vyučují podle učebnic, které byly napsány v polovině minulého století, což vycházelo z předpokladu, že se člověk chová jako kalkulačka, který se naučí spoustu vzorců, podle kterých bude postupovat. Ale ve skutečnosti vítězí emoce, intuice, nadšení,“ uvedl na tiskové konferenci v Obecním domě Zdeněk Souček.
„My proto musíme od základu změnit naši školskou soustavu a od útlého věku vychovávat děti ke kreativitě,“ dodal. Podobně mluví také Pačes, který by chtěl mladé vědce do dění institutu zapojovat. „Dnes jsou ti mladí bičování především ve vědě a ve výzkumu a ve skutečnosti nemají čas a nemůžou se věnovat širším otázkám. My bychom je rádi zapojili do našich aktivit,“ řekl před novináři.
Budoucnost s eletromobily
Akademici několikrát zdůraznili, že hlavním přínosem institutu je přístup k jednotlivým problémům z hlediska různých oborů. Jako jeden z příkladů Vladimír Mařík vypíchl elektromobily. Uvedl, že automobilky sice plánují jejich výrobu, ale nadále existují otázky kolem budoucí dostatečnosti infrastruktury nabíjení těchto vozů, podoby měst i ekologických záležitostí.
„Automobilky vyhlašují, že budou vyrábět jenom elektromobily. Ale na druhé straně je tu sektor energetiky, který není vůbec připraven. Výsledek je ten, že všichni budeme mít elektromobily, pojedeme po dálnici, stane se nehoda a k tomu bude mráz. Pět tisíc elektromobilů spotřebuje svojí energii. Nikde není nastíněno, co se má v takových situacích dělat, přesto plánujeme všechny lidi posadit do elektromobilů. Proto chceme, aby si odborníci z jednotlivých oborů sedli dohromady a našli do budoucna společensky únosné řešení,“ řekl Mařík.
O automobilismu mluvil také Zdeněk Souček: „V naší ekonomice dojde k prudkým změnám, které vyplynou z toho, že je hodně poháněná automobilovým průmyslem, tohle odvětví zjevně očekávají velké otřesy. My přesně nevíme, jaké změny to budou. Je otázka, jestli prudce nepoklesne poptávka po automobilech a neprosadí se více sdílení automobilů. Také není jasné jaká pohonná jednotka nakonec zvítězí, jestli tradiční spalovací motory, nebo zda se prosadí elektromobily.“
Také o další propojenosti jednotlivých oborů se rozmluvil Peter Staněk: „Jaké potraviny jíte? Kvalitní jako před sto lety, nebo chemické? Jestliže jíte chemické potraviny, ohrožujete mikrobiotu svrchních padesáti centimetrů půdy, což je problém medicínský a potravinářský. Ne náhodou ale Česká zemědělská akademie rozjíždí projekt, kdy chce vrátit do svrchních padesáti centimetrů půdy mikrobiotu proto, že taková půjde může vázat vodu. To je konkrétní ukázkou průřezových problémů, které se týkají kvality našeho života.“
Členové rady institutu spolupracují s řadou dalších odborníků. Institut by měl fungovat jako platforma pro spolupráci různých vědeckých a názorových skupin. Vedle přednášek a workshopů tak plánuje každý rok uspořádat několik konferencí. „Chceme tak jednu či dvě akce všeobecné, kde bude diskuse o různých tématech a výsledky. Pak budou další dvě konference specializované – třeba na téma energetiky, vody nebo středního školství,“ řekl Mařík. První konference bude 15. dubna.
Institut, který se prezentuje jako nezávislý, je v současnosti financován z příspěvků členů a příznivců. Další peníze by podle členů správní rady měly plynout z prodeje publikací, workshopů či vypracování zpráv a stanovisek. Zmínili také možnost budoucí spolupráce se sponzory.
Equlibrium je nezisková a politicky nezávislá organizace. Jejím cílem je zkoumání společnosti a pravidel jejího vyváženého rozvoje s cílem nalézat dynamickou rovnováhu ve všech probíhajících procesech a hledat cestu k jejímu dosažení. Equilibrium sdružuje odborníky napříč nejrůznějšími obory, kteří budou interdisciplinárně propojovat své poznatky o vývoji společnosti a prostředí, upozorňovat na klíčové souvislosti a doporučovat praktické návody k nastolování rovnovážných stavů. Institut bude připravovat občany na změny a přispívat tak ke zvyšování odolnosti (resilience) společnosti, státu a regionů vůči změnám, které zákonitě přicházejí nebo mohou přicházet. Budou-li lidé vědět, co může přijít či přichází, mohou jít pozitivním změnám v ústrety a nepříznivým změnám efektivně čelit.
Equilibirum poskytuje platformu pro zapojení odborné i laické veřejnosti do věcných diskusí o konkrétních problémech, např. organizováním seminářů, konferencí, workshopů, přípravou publikací apod.
