Spojené státy "zásadně odmítají" rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ...
Charakteristickým momentem těchto dní byla reakce sociologa Daniela Prokopa a dalších odborníků (z jedné, totiž „zavíračské“ části odborného spektra) na to, že se Babišova vláda rozhodla pro bavorskou cestu. Ta dnes znamená útok na neočkované, na jejich přístup do restaurací, ke službám, do veřejného života. Odebírá jim testy, tuto poslední vstupenku mezi lidstvo první kategorie. Bavorský model bude u nás platit nejméně dva tři týdny, než se ujme moci Fialova vláda, která zatím slibuje, že PCR testy jako vstupenku vrátí do hry.
Ale reakce zmíněných „odborníků“ vyzněla tak, že i tato Babišova inspirace Bavorskem nejde dost daleko, takže je jen „šumavská“. Kdybychom se prý zachovali podle originálu, testujeme plošně ve školách i ve firmách, silně tlačíme na práci z domova atd. Přídavné jméno „šumavský“ má mít pohrdavé vyznění, asi jako kdyby nějaký omezenec chtěl srovnávat gastronomii na české a bavorské straně hranic. Tak se na tu slavnou bavorskou cestu podívejme blíž.
Bavorsko v éře covidu se vyznačuje především tím, že jeho premiér Markus Söder chce být největší hardliner v boji s covidem v celém Německu. Dává si záležet na tom, aby každé tvrdé nařízení navrhl o něco dříve než všichni ostatní. Nejnověji oznamuje lockdown pro neočkované včetně omezení kontaktů (tedy nejen služeb, z bavorské cesty se v Bavorsku stala extrémní rakouská), nadto bude zaveden všeobecný zákaz vycházení po 22 hodině. Do budoucna Söder avizuje všeobecnou povinnost očkování na covid-19.
Söder je autorem přirovnání, že nepotlačovat infekci covidu razantně je jako smířit se s tím, že jednou denně spadne letadlo plné pasažérů. V jeho spolkové zemi byl letos v únoru z „etické rady“ zemské vlády odvolán profesor Christoph Lütge za to, že zapochyboval o přínosu lockdownu a cíli úplně eradikovat covid (tzv. strategie ZeroCovid, mezitím potichu opuštěná).
Nicméně při nových vlnách nákazy za posledních 20 měsíců je Bavorsko mezi spolkovými zeměmi skoro vždycky v čele. V počtu mrtvých „s covidem“ leží lehce nad německým průměrem. Protože první velká města v Německu, která vidí Čech na cestách, jsou zpravidla bavorský Norimberk nebo Mnichov, může mu uniknout, že Bavorsko je pořád do značné míry venkovská země; skutečné aglomerace, a tedy i ideální prostředí pro šíření viru jsou jinde, především v Severním Porýní-Vestfálsku, které má ale celkové covidové statistiky o něco příznivější.
Söder ještě na začátku září ve vládním prohlášení sliboval, že jelikož už bylo naočkováno 60 procent Bavorů a většinu případů aktuálně tvoří mladí lidé s mírným průběhem nákazy, „definitivně už nebude žádný další lockdown ani omezení, jaká jsme měli v minulosti“. Byl v německém kontextu opět průkopníkem při zavádění pravidla 3G, u nás známého jako T-O-N (test, očkování, prodělaná nemoc), protože očkovaným musíme vracet svobody. Ale vyloučil jako fámu, že by mohla být zavedena povinnost očkování. Mimoparlamentní opozici (Querdenker), která se toho obávala, obvinil z pomlouvání demokracie, parlamentní opozici (AfD) vyzval, ať se na místě distancuje od querdenkerů.
Söder může posloužit jako příklad pro tezi, že novináři by neměli chodit do politiky, protože budou mít větší sklon se předvádět, což půjde na úkor obsahu. Je to hra na siláctví, která může být chvilkově populární (Söder by zřejmě pro CDU/CSU ve volbách získal víc než skutečný kandidát Armin Laschet), epidemiologicky ale nemá přesvědčivé výsledky.
Bavorsko u nás tradičně požívá skvělou pověst zcela oprávněně. Je to nejvíce prosperující spolková země, má solidní školy, prvotřídní vědu, sport, pivní kulturu, na co si člověk vzpomene. Přičiněním jednoho pozéra se teď z obchodní značky Bavorsko stává symbol zdravotnické, přitom vlastně neúspěšné diktatury. Příští naše vláda nemá žádný věcný důvod ho napodobovat, stejně jako nemá důvod napodobovat ještě extrémnější Rakousko. Víc než kdy jindy se cení vlastní hlava.