Hamburské divadlo v Praze uvedlo adaptaci filmu Tanec v temnotách

Divadelní adaptaci filmu Larse von Triera Tanec v temnotách dnes v Praze uvedlo hamburské divadlo Thalia Theater. Příběh obětavé české emigrantky s tragickým koncem divadelní inscenace oklestila o některé prvky odkazující k českému prostředí, které ve filmu dánského režiséra působily pro českého diváka úsměvně. V režii Bastiana Krafta ale zůstal silný herecký výkon Selminy protagonistky Lisy Hagmeisterové, která se prodírá tmou v koloběhu moci a bezmoci vůči osudu, lidské sobeckosti a bezohlednosti.

Odvážný přepis filmového díla uvidí diváci Pražského divadelního festivalu německého jazyka ještě v neděli opět na Nové scéně.

Muzikálový melodram Tanec v temnotách byl v roce 2000 oceněn Zlatou palmou na filmovém festivalu v Cannes. Děj filmu se odehrává v 60. letech ve Spojených státech a pojednává o fiktivní české emigrantce Selmě Ježkové, která trpí oční chorobou, pomalu slepne a snaží se těžkou prací v továrně ušetřit na operaci, aby stejného osudu ušetřila svého syna.

Z neradostné a rozmazané reality hledá únik v oblíbených hollywoodských muzikálech. Ve filmu dokonce figuruje jako slavný československý tanečník a muzikálový herec Oldřich Nový. Její bezelstnost a důvěřivost ji však nakonec dovedou až do cely smrti. Ve filmu v hlavní roli excelovala islandská zpěvačka Björk, která je zároveň autorkou všech skladeb, ve filmu vystupuje i francouzská herečka Catherine Deneuveová. Film se dočkal i operní podoby.

Některé z písní dnes v anglickém originále zazněly i v německé divadelní inscenaci. Ta si vystačila s velmi jednoduchou scénou – dlouhou část představení vlastně ponořenou ve tmě. Diváci dění na jevišti sledovali jen prostřednictvím pěti obrazovek, na kterých byl vždy na všech najednou vidět výsek ze scény a z děje. Jen při změnách záběru byla na okamžik část jeviště, kde právě herci vystupovali, osvětlena rychlým zábleskem. To zřejmě na připomínku toho, jak Selmě slábne zrak, a přestože se před svým okolím včetně očního lékaře snaží kvůli udržení práce předstírat, že vidí, postupně zcela oslepne.

„V době radikálního egoismu mi připadá jako velvyslankyně nesobeckosti. Její bezvýhradná odevzdanost mnou otřásá a hluboce mne dojímá. Její schopnost občas proměnit skutečnost v poezii je přitom mnohem víc než jen útěk před světem. Je to stvoření nového světa, a tedy akt čisté kreativity,“ uvedl k postavě Selmy režisér inscenace Bastian Kraft.

Čtěte také: Začal Pražský divadelní festival německého jazyka. Bude mít i českou stopu