Příští velká válka bude v Asii

Pákistán indický útok neočekával. Rozmisťování indických divizí podél hranice považoval jen za řinčení zbraněmi v rámci poslední diplomatické krize. Jeho vlastní armáda zaspala. Indům se podařilo postoupit po celé délce fronty. Třetí den padl Láhaur, druhé největší pákistánské město. Ke konci týdne se vláda evakuovala z Islámábádu ve stejnou chvíli, kdy do města vstupovaly první indické jednotky. Když začalo hrozit, že kvůli velké jižní ofenzivě padne i největší pákistánské město Karáčí, vláda se odhodlala k zoufalému kroku a nechala odpálit jaderné zbraně. Dillí, Bombaj a Kalkata zmizely z povrchu zemského. Indové na oplátku srovnali se zemí všechna pákistánská města, která ještě neměli v rukou. Okolní svět se jen mohl s hrůzou dívat na miliony mrtvých.

Popsaná situace je samozřejmě fikce. Minulý týden se k ní však svět přiblížil mnohem víc, než si uvědomuje. Zatímco Američané sledovali summit Trump–Kim, kde se nic nevyjednalo, a kongresové slyšení právníka Michaela Cohena, kde jsme se nic nového nedozvěděli, Britové řešili pokračování národní komedie brexit a Češi se bavili neexistujícím argentinským hovězím, Indie a Pákistán se ocitly na pokraji války.

Současná krize začala 14. února, kdy sebevražedný atentátník zaútočil v Kašmíru na indický vojenský konvoj. Zahynulo čtyřicet lidí. Jedná se o nejhorší teroristický atentát v Kašmíru za třicet let. K činu se přihlásila džihádistická skupina Jaish-e-Mohammed, jejímž cílem je připojit Kašmír k Pákistánu. Skupina je v Pákistánu oficiálně zakázána, Indie však tvrdí, že ji pákistánská strana tajně podporuje.

Indie v reakci na útok v úterý bombardovala výcvikové tábory teroristů na území Pákistánu. Pákistán v odvetě bombardoval Indii. Ta uzavřela letecký prostor nad Kašmírem. Pákistán rozmístil podél hranice tanky. Při následném leteckém souboji byl sestřelen a zajat indický pilot.

Indický premiér Narénda Módí má těsně před volbami, nemůže tedy vypadat jako slaboch a situaci žene na hranu. Jeho pákistánský protějšek Imran Chán je naopak v úřadu relativně nový, nastoupil v srpnu 2018, a panují pochybnosti zda zvládne ukočírovat své generály. Naštěstí se zdá, že ani jeden z nich nechce krizi hnát k otevřené válce. Pákistán oznámil, že indický nálet žádné velké škody nezpůsobil, prý zasáhl opuštěnou roklinu. Svou odvetu doprovodil prohlášením, že nezpůsobil „žádné lidské ani materiální škody“, čili nejspíš odstřeloval prázdný plac. Krize ještě neskončila, nejspíš se však země k další eskalaci nechystají.

Indie a Pákistán spolu od roku 1947, kdy získaly nezávislost na Británii, vedly již čtyři války. Tři z toho o sporné území Kašmíru. Obě země disponují jadernými zbraněmi. To činí z každé jejich konfrontace nebezpečnou hru. Během poslední války v roce 1999 prý obě země měly připravené plány k jejich případnému nasazení.

Obyčejné lidi možná konflikt až tolik nezajímá. Řidič tuk-tuku vám bude tvrdit, že proti muslimům nic nemá, ale indicko-pákistánská nenávist je, alespoň na nejvyšší úrovni, velmi reálná. Žádost o vízum do Indie obsahuje nespočet otázek, jestli náhodou nejste Pákistánec. Po předešlém velkém útoku v Kašmíru v roce 2016 indická média otevřeně spekulovala, jestli nastal čas na nukleární řešení.

Velká válka v Evropě nehrozí. Největším nebezpečím je ruská expanze. Vladimir Putin je autoritář, ale pragmatik. Omezuje se na ukusování okrajových regionů, u nichž ví, že si to může dovolit. Dokud bude NATO držet pohromadě a USA budou ručit za evropskou bezpečnost, ruský postup nebude.

Indicko-pákistánská krize ukazuje, že Asie je region mnohem nestabilnější. Západ nemusí mít vždy prostředky, jak situaci ovlivnit. Spor ohledně Kašmíru je jen jeden z mnoha nevyřešených konfliktů na kontinentu. V létě 2017 po sobě indičtí a čínští vojáci házeli v Himálaji kameny. Nevyřešená situace panuje i na thajsko-kambodžské hranici. K poslední přestřelce zde došlo v roce 2011. Existují i známější zamrzlé války, například situace na Korejském poloostrově či čínské nárokování Tchaj-wanu.

Západ ztrácí prostředky, jak dění v sílící Asii ovlivňovat. Dříve mohl využít svůj ekonomický vliv či pozůstatky koloniálního impéria. Nyní je Čína světovou velmocí – a Indie má podobné ambice. Pokud se rozhodnou k vojenskému řešení svých sporů, Západ s tím nic nenadělá. Příští velká válka tak může být asijská.