Polsko by rozdrtilo bundeswehr. Rusové prchají do Dubaje. Sedm trendů a důsledků války

NOVÝ TÝDENÍK ECHO

Polsko by rozdrtilo bundeswehr. Rusové prchají do Dubaje. Sedm trendů a důsledků války 1
Týdeník

Týdeník ECHO

Šest týdnů trvající válka na Ukrajině znamená pro Rusko strategickou katastrofu obrovských rozměrů, protože dosažené výsledky rozhodně neodpovídají strašlivým ztrátám osob i techniky, které Rusko zaznamenává, píše Lukáš Visingr v novém vydání Týdeníku Echo. Většina západních odborníků ruské ozbrojené síly a jejich schopnost vést moderní bojové operace dlouhodobě velmi přeceňovala.

Sama agrese proti Ukrajině se ovšem stala „budíčkem“ pro evropské politické reprezentace, které si konečně uvědomily, že dosavadní přístup k obranné politice se již nadále nedá udržovat a je třeba učinit zásadní změny. Nejbizarnější případ představuje Německo, protože reálné bojové kapacity bundeswehru jsou podle mnoha zdrojů prostě směšné. Více v článku Lukáše Visingra.

Ruští boháči zběsile prchají do Dubaje.
„Jeden z nejčastějších jazyků v Dubaji je ruština. Je velice pravděpodobné, že řidičem lamborghini na Jumeirah Beach Residences, majitelem vily na Palm Jumeirah či obyvatelem mrakodrapu bude občan Ruské federace. Spojené arabské emiráty, Dubaj zvlášť, se totiž po Putinově agresi na Ukrajině staly posledním útočištěm ruské smetánky,“ píše v reportáži z Dubaje Ondřej Šmigol.

„Rusko jsme úplně zrušili. Dokud tam povládne Putinova garnitura“.
V Echu budeme po rozhovorech s bezpečnostními či geopolitickými experty přinášet častěji i pohled lidí z českého průmyslu. Jedním z nich je Leon Jakimič, majitel sklářské firmy Lasvit v Novém Boru, dnes hlavní vývozce svítidel a skla z ČR. „Ačkoli nám ze Sberbanky nabízeli, že nám pošlou platbu někam do zahraničí, stejně jsme to zrušili. My jsme Rusko zrušili úplně, už s ním nechceme spolupracovat ani po válce. Dokud tam bude u moci tahle garnitura zločinců,“ říká šéf Lasvitu v rozhovoru s Danielem Kaiserem.

Jaké ekonomické oběti přinese útok na Ukrajinu? Sedm trendů a důsledků války.
Pokud necháme stranou oběti nejstrašnější (ty na životech, zdraví a lidské důstojnosti), je bohužel hned druhou obětí každého ozbrojeného konfliktu ekonomika a veřejné finance, píše ekonom Mojmír Hampl. Jaké tedy mohou být další ekonomické důsledky ukrajinského konfliktu? Zkusme vytipovat pár větších trendů, které boj o Ukrajinu přinese, zesílí či naopak oslabí.

Plynová hra o rubl: Putin kohouty nezavře, Evropa se neodstřihne.
Je to past vzájemné závislosti, ze které se oběma závislým těžko odchází. Rusové si nemohou dovolit přijít o poslední přísun eur a dolarů. Zastavit proudění do Evropy navíc není jednoduché. Těžební zařízení se nedají libovolně vypínat a zapínat a Rusko neumí technicky dodat plyn, který by neposlalo do Evropy, jiným zákazníkům. Chybějí plynovody, terminály, zásobníky. Stavba je na roky. Ani Evropa si ale neumí v řádu dní najít náhradní dodavatele plynu. A zásobníky má po zimě přinejmenším poloprázdné, píše v komentáři Lenka Zlámalová.

„My Putinovi tu válku platíme. V ohrožení je i Pobaltí.“ Topolánek a další v salonu Echa.
Střední Evropa v nové realitě po ruském útoku na Ukrajině. V Salonu Echa o ní diskutovali polský politolog Przemysław Żurawski vel Grajewski, polský novinář a mediální expert Michał Kłosowski, Mirek Topolánek, bývalý premiér, který v roce 2009 při českém předsednictví Evropské unie řešil plynovou krizi mezi Ruskem a Ukrajinou, a Karel Schwarzenberg, kancléř prezidenta Václava Havla v době, kdy jsme vstupovali do NATO, a bývalý ministr zahraničí. Debata se odehrála 29. března. Dva dny předtím, než Vladimir Putin vyhlásil, že bude za plyn přijímat jen platby v rublech.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.