Metnar otočil. Méně miliard pro armádu mu náhle nevadí

Ještě v listopadu avizoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), že v případě škrtů v rozpočtu ministerstva obrany nebude pokračovat ve své funkci. Odmítal, aby Česko bylo v NATO černým pasažérem a „trapným vyžírkou“. I přes páteční schválení státního rozpočtu na rok 2021, kde komunisté prosadili snížení peněz pro armádu o 10 miliard korun, se však Metnar rozhodl, že ministrem zůstane dál.

„Chtěl bych uklidnit naše spojence, partnery, že svým závazkům dostojíme, že je budeme nadále plnit, a rovněž budou pokračovat všechny vyzbrojovací projekty a modernizace armády tak, jak ji máme naplánovanou,“ řekl po schválení státního rozpočtu Lubomír Metnar. Za krátkou dobu, než budou peníze vráceny do rozpočtu obrany, se podle něj nechystají zásadní rozhodnutí. Přechodná doba proto neohrozí žádné vyzbrojovací projekty, dodal.

Metnar také řekl, že je spokojený, neboť byl schválen státní rozpočet jako celek. Pokud by tomu tak nebylo a nastalo rozpočtové provizorium, i pro jeho resort by bylo složitější čerpání peněz a mělo by to dopad na jednotlivé projekty. „Víte dobře, jak dlouho ta složitá politická vyjednávání trvala. Myslím si, že je to signál, že i přes tyto velké komplikace byla vláda schopna vyjednat podporu a nakonec státní rozpočet schválit,“ doplnil ministr.

V minulých měsících však Lubomír Metnar kritizoval plány komunistů na snížení peněz pro armádu a řekl, že by vyvodil osobní odpovědnost, pokud by ke škrtům docházelo. „V případě, že bych viděl, že opravdu bude docházet ke škrtům, tak k tomu zaujmu osobní postoj a vyvodím osobní odpovědnost,“ prohlásil Metnar v listopadovém rozhovoru pro MF Dnes. Podobně hovořil také v červnu.

Mimo jiné varoval před tím, že bez modernizace armády se Česko stane černým pasažérem a „trapným vyžírkou“ v Severoatlantické alianci (NATO), se kterou sdílí společnou obranu.

Deset miliard, které většina poslanců na návrh KSČM odebrala ministerstvu obrany, zamíří do vládní rozpočtové rezervy. O jejím použití podle zákona o rozpočtových pravidlech rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném i ministr financí. Předseda KSČM Vojtěch Filip připustil, že má obavu z toho, že vláda nevrátí peníze na řešení pandemické krize, ale do nákupu vojenské techniky. Argumentoval ale tím, že nákupy vojenské techniky se budou odehrávat v letech 2022 až 2026, a nikoli v příštím roce.

Nově stanovený rozpočet armády na příští rok 75,4 miliardy je nižší než rozpočet schválený na letošní rok a nenaplňuje zřejmě slib vlády z programového prohlášení, že bude vynakládat na obranu 1,4 procenta HDP. Premiér Babiš v pátek řekl, že armáda o peníze nepřijde. Dostane je podle něj v jiné struktuře a v jiném čase. „Můžeme to garantovat, v lednu se to vrátí,“ uvedl Babiš. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) bude návrh na programu vlády 4. ledna. Za krátkou dobu, než budou peníze vráceny do rozpočtu obrany, se podle něj nechystají zásadní rozhodnutí. Přechodná doba proto neohrozí žádné vyzbrojovací projekty, dodal.