„Ruská vakcína není bezpečná.“ Významný akademik kvůli ní opustil etickou radu

VAKCÍNA PROTI KORONAVIRU

„Ruská vakcína není bezpečná.“ Významný akademik kvůli ní opustil etickou radu
Alexandr Čučalin Foto: VKontakte
Svět

Echo24

Přední ruský odborník pro výzkum plicních onemocnění profesor Alexandr Čučalin opustil etickou radu ministerstva zdravotnictví. Krátce poté obvinil i dva vedoucí lékaře zapojené do vývoje vakcíny ze zanedbání lékařské etiky. Důvodem jeho rezignace je přesvědčení, že vakcína Sputnik V proti koronaviru, jejíž schválení oznámil ruský prezident Vladimir Putin, není zcela bezpečná. Lékař je deprimovaný z postoje některých ruských vědců a jejich podle něj nezodpovědných výroků o připravenosti vakcíny. O případu informoval server Daily Mail.

Profesor Čučalin konkrétní důvody své rezignaci neoznámil, později však řekl, že si není jist, zda je vakcína bezpečná. „V případě léků a vakcín bychom jako etičtí recenzenti v prvé řadě rádi věděli, jak bezpečné to pro lidi je. Bezpečnost je vždy na prvním místě,“ cituje Čučalina ruský vědecký časopis Věda a život. „Není možné garantovat úplnou bezpečnost, když se testování zkrátí na čtyři až šest týdnů,“ řekl Alexandr Čučalin serveru Medvestnik.ru.

Schválení vakcíny oznámil tento týden sám Vladimir Putin s tím, že byla zkoušena i na jeho dceři.

Čučalin však vidí nebezpečí i v životnosti vakcín: „Ty, které nyní vyvíjí naše centra, mohou být bezpečné jen krátkodobě, ale vakcíny musí být bezpečné také z dlouhodobého hlediska. A toho lze dosáhnout jen s dlouhodobým, alespoň dvouletým sledováním.“

Osmdesátiletý akademik Alexandr Čučalin je známým ruským (a dříve sovětským) pneumologem, který v minulosti pomáhal například i s léčbou sovětských vůdců Leonida Iljiče Brežněva či Jurije Vladimiroviče Andropova. Je autorem řady knih, učebnic a odborných publikací.

Skutečnost, že ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo první očkovací látku na světě proti onemocnění covid-19, oznámil ruský prezident Vladimir Putin v úterý. Látku, která dostala jméno Sputnik V podle slavné sovětské družice, vyvinul ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji. Před vakcínou, která byla vyrobena v krátkém čase a zřejmě zatím nebyla testována na velkém množství dobrovolníků, varuje řada odborníků. Je mezi nimi i výkonný ředitel české Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), podle něhož je povolení ruské očkovací látky na území Evropské unie nepravděpodobné.

Vakcína podle Moskvy vytváří jak protilátku, tak buněčnou imunitu vůči koronaviru SARS-CoV-2, původci choroby covid-19. Imunita jedince má podle ruského ministra zdravotnictví Michaila Muraška vydržet dva roky. Vicepremiérka Taťjana Golikovová sdělila, že vakcinace novým preparátem by mohla začít koncem srpna nebo začátkem září.

Očkovací látka bez testování? Neetické

Jak ale připomíná agentura Reuters, Rusku, které usiluje o vítězství v pomyslném světovém závodu v uvedení první vakcíny proti koronaviru, stále zbývá provést testy na dostatečně reprezentativním vzorku lidí. V tom vidí kámen úrazu také výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček, který se domnívá, že ústav Nikolaje Gamaleji možná ani nezačal třetí fázi klinického hodnocení, kde se očkování testuje na velkém počtu zdravých dobrovolníků. „V Evropě a ve Spojených státech si nedokážeme představit, že bychom tuhle fázi vynechali,“ sdělil Dvořáček ČTK. Podle ředitele je největší problém v tom, že o ruském výzkumu je dosud velmi málo zveřejněných informací.

Německý biochemik Klaus Cichutek sdělil agentuře DPA, že řádné schválení vakcíny bez obsáhlých dat ze třetí fáze testování považuje za riskantní. V této fázi, které se obvykle účastní několik tisíc až desítek tisíc pokusných jedinců, je podle ředitele Ústavu Paula Ehrlicha možné zjistit mimo jiné to, zda nemá vakcína nějaké méně časté nežádoucí účinky.

Také podle Ayfer Aliové, odbornice na výzkum léčiv působící na britské Warwick Business School, by očkovací látka vyrobená v takto krátkém čase mohla mít nepodchycené vedlejší účinky. Francois Balloux z Institutu genetiky na University College London (UGI) se domnívá, že ruský krok představuje „lehkovážné a nerozumné rozhodnutí“. „Masové očkování bez nedostatečně otestované vakcíny je neetické,“ řekl Balloux agentuře Reuters.

Podle ruských úřadů nebyly při dosavadním klinickém výzkumu ve vojenské nemocnici a na lékařské univerzitě v Moskvě zaznamenány žádné vážné nežádoucí účinky. Dalších klinických testů se má zúčastnit 2000 lidí.

Aktuálně je ve světě hlášeno v různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Patří mezi ně například vakcína připravovaná biotechnologickou skupinou CanSino, sídlící v Hongkongu, nebo vakcína vyvíjená německou biotechnologickou firmou BioNTech a americkou farmaceutickou společností Pfizer.