Bývalé barmské vůdkyni Su Ťij soud nejprve uložil čtyři roky vězení, pak to snížil na dva

Barmský soud v pondělí uložil svržené vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij čtyřletý trest za podněcování k násilí a porušení protikoronavirových opatření. Státní televize později podle agentury Reuters uvedla, že šéf vojenské vlády Min Aun Hlain političku částečně omilostnil a výši trestu jí snížil na dva roky.

Sesazený prezident Win Myin dostal čtyři roky, i jemu bude trest snížen o polovinu. Dnešní verdikty jsou první v procesu s nejvyššími představiteli barmské vlády, kterou letos v únoru svrhla armáda. Rozsudky mezitím kritizovala mimo jiné OSN nebo Evropská unie.

O dnešních rozsudcích původně informovali činitelé soudu, kteří si nepřáli být jmenováni z obavy, že je vojenské úřady potrestají. Na procesy se Su Ťij a dalšími představiteli svržené vlády nemají přístup média ani diváci. Obhájci, kteří byli dříve jediným zdrojem informací o průběhu soudních slyšení, dostali v říjnu od vojenských úřadů zákaz podávat jakékoli zprávy.

Verdikty později potvrdila barmská státní televize, která zároveň informovala o snížení trestu na polovinu u obou dvou odsouzených. Důvod pro částečnou milost není z dosavadních informací tiskových agentur zřejmý. Oba odsouzení politici si trest odpykají tam, kde jsou v současné době zadržováni, což naznačuje, že nepůjdou do vězení, uvedla agentura Reuters. Podle ní jsou oba na neznámém místě. Dřívější informace hovořily o tom, že svržená barmská vůdkyně pobývá v domácím vězení.

Národní liga pro demokracii (NLD) nositelky Nobelovy ceny za mír, 76leté Su Ťij, vyhrála s převahou volby v listopadu loňského roku. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili.

Su Ťij čelí ještě několika dalším obviněním; právníci političky je odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná. Všechna jsou všeobecně pokládána za snahu zdiskreditovat ji a zabránit jí v další účasti ve volbách, napsala agentura AP. Ústava zakazuje komukoli, kdo byl poslán do vězení, zastávat vysoký státní úřad nebo se stát poslancem.

OSN, Evropská unie i jednotlivé země jako Británie dnes kritizovaly původně čtyřletý trest vězení, proces označily za politicky motivovaný, a vyzvaly k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Su Ťij i dalších politických vězňů v Barmě.

I deset měsíců po převratu pokračují v Barmě protesty obyvatel. Při nedělním pochodu proti vojenské vládě a za propuštění Su Ťij zemřelo pět lidí poté, co do davu najelo auto bezpečnostních složek.

Od 1. února, kdy junta svrhla demokraticky zvolenou vládu a ujala se moci, zahynulo v Barmě více něž 1300 lidí. Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP), která zaznamenává oběti zásahů barmských bezpečnostních sil, uvádí, že dalších 7750 lidí čelilo zatčení, odsouzení nebo trestnímu stíhání.