„Řemeslník bez kvalifikace by neměl mít možnost založit živnost.“ Cechy volají po mistrovských glejtech

OBNOVENÍ MISTROVSKÉ ZKOUŠKY

„Řemeslník bez kvalifikace by neměl mít možnost založit živnost.“ Cechy volají po mistrovských glejtech
Obnovení mistrovské zkoušky je opět na stole. Foto: Shutterstock
Ekonomika

Markéta Malá

Zvýšení prestiže řemeslníků a získání takzvaného glejtu je opět na stole. Vláda schválila návrh na zavedení mistrovské zkoušky a zástupci cechů jsou v drtivé většině pro. Je podle nich nutné zbavit řemeslníky puncu dělníků ve špinavých montérkách a dát lidem jistotu, že dostanou kvalitně odvedenou práci. Problém profesní sdružení vidí také v tom, že některé řemeslné práce mohou být provozovány pouze jako živnost bez jakéhokoliv vyučení. Vzhledem k tomu, že nyní nic jako mistr neexistuje, argumentují cechy mimo jiné tím, že mladí učňové postrádají vzory. Chybějící mistrovská zkouška navíc často brání českým řemeslníkům založit si živnost v zahraničí, kde je kvalifikace požadována.

Mistrovskou zkoušku by mohli složit lidé s výučním listem nebo maturitou, případně ti, kteří se prokážou souhrnem všech profesních kvalifikací stanovených pro úplnou profesní kvalifikaci. Zároveň musejí mít za sebou pět let praxe v oboru v posledních deseti letech. Největší argumenty pro zavedení zkoušky jsou pak zvýšení prestiže řemeslníků a záruka kvality pro zákazníky.

Plán zavedení mistrovské zkoušky dlouhodobě podporuje Hospodářská komora. Nyní oznámil šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), že návrh zákona na zavedení zkoušky vláda schválila s tím, že za zkoušku by se platilo v průměr 25 tisíc korun. Vzhledem k blížícím se volbám návrh však bude znovu muset projednávat nový kabinet.

To, že se téma mistrovských zkoušek aktuálně znovu otevřelo, zástupci cechů oslovení deníkem Echo24 většinově vítají a připomínají tradici, která se se vzděláváním řemeslníků pojí. „O nejvyšší stupeň řemeslného vzdělávání, mistrovskou zkoušku, připravila Československo změna režimu v roce 1949 současně se zrušením řemeslných a dalších živností. Historicky nejen za první republiky, ale dávno za Rakouska-Uherska a v předchozích historických dobách, bylo řemeslné vzdělávání velmi důsledné,“ uvedla pro redakci Helena Prokopová za Cech čalouníků, dekoratérů a truhlářů.

Když se učeň vyučil, skládal učňovskou zkoušku a šel k jinému mistrovi učit se tovaryšem. Mistr, který jej vedl mu vystavil vysvědčení, a s tím šel budoucí tovaryš skládat tovaryšskou zkoušku před společenstvo v příslušném městě. „Být tovaryšem bylo základem pro výkon povolání, ale tovaryš si nemohl založit vlastní živnost. K založení vlastní živnosti bylo třeba složit mistrovskou zkoušku. A tak je to stále třeba v Německu, Rakousku nebo Francii,“ tvrdí Prokopová.

Cechy upozorňují na to, že zákazníci mistrů měli zaručenou kvalitu, což v dnešní době nic nezaručuje. Pokud navíc čeští řemeslníci chtějí působit i za hranicemi, mohou být znevýhodnění. „Mistři řemesel v sousedních státech si našich jen vyučených řemeslníků neváží a nepokládají je za sobě rovné a ve firmách jsou méně placeni. Pokud naši řemeslníci by si chtěli v zahraničí založit živnost, nemohou tak učinit bez mistrovské zkoušky,“ říká Prokopová.

Také vyučení žáci učňovských škol by podle zástupců cechů chtěli získat vyšší vzdělání. „Chtěli by po nejméně pětileté praxi v příslušném oboru mít možnost složit mistrovskou zkoušku a být váženým mistrem řemesla,“ uvedla Prokopová. Ta také poukazuje na to, že právě třeba čalounictví může být nyní provozováno jako volná živnost, a ne řemeslná. Pokud si tedy na někdo zažádá na živnostenském úřadě o živnostenský list jako čalouník nebo dekoratér, žádné vyučení ani délku praxe prokazovat nemusí.

Když mají cechy snahu měnit živnostenský zákon, setkávají se prý s tím, že chtějí bránit podnikání. „Nechceme, naopak chceme, aby mistrovská zkouška byla jasným potvrzením kvality nositele, aby si lidé začali uvědomovat důležitost kvalitní práce. Mistr řemesla by měl umět také připravit a řídit zakázku, třeba vybavení restaurace v určitém slohu. I to bude součástí zkoušky,“ vyjádřila se Prokopová.

Nutné je podle Prokopové také uvědomit si, že zkouška by byla dobrovolná. To, že by se za ni platilo, ji proto přijde samozřejmé. „Nikdo nikoho nenutí po ukončení základního vzdělání dále studovat a do sebe, svých znalostí, investovat peníze. Mistrovská zkouška v zahraničí je velice drahá. U nás nyní není možné říci, kolik bude stát. To bude různé, obor od oboru,“ domnívá se Prokopová.

Také Cech malířů, lakýrníků a tapetářů dlouhodobě volá po zavedení zkoušky, která by zlepšila věhlas řemeslníků a přilákala tak do oborů více mladých lidí.

„Pokud někdo mistrovskou zkoušku považuje za zbytečnou, pak jsou to pravděpodobně ty cechy, které myslí jen na sebe a ne na budoucnost řemesla. Nemyslí na to, aby mladí, kteří chtějí jít do oboru, měli vzory mezi řemeslníky, a aby byl řemeslník uctívaný občan a pan mistr,“ vyjádřil se za cech pro Echo24 Pavel Žatečka s tím, že na řemeslníky se u nás dosud nahlíží jako na ty, kdo „nosí špinavé montérky“ a na rozdíl od sousedních zemí zde nejsou tolik vážení.

„Pokud by došlo k zavedení mistrovské zkoušky, ta prestiž by stoupla. Když budete mít jednou špatnou zkušenost s odvedenou prací, už budete příště při výběru řemeslníka o dost opatrnější,“ tvrdí Žatečka a dodává, že pokud by lidé měli možnost po řemeslníkovi požadovat potvrzení o jeho dosažené kvalifikaci, dalo by se to vnímat jako určitá ochrana spotřebitele.

„To že se mají řemeslníci nyní dobře, neznamená že se nebude nic dělat, to je příliš krátkozraké,“ myslí si Žatečka v souvislosti s tím, že poptávka po řemeslných pracích je stále velmi vysoká a sehnat řemeslníka může být na delší dobu.

Právě kvůli situaci na pracovním trhu ale v dnešní době není úplně představitelné, že by lidé po řemeslnících požadovali i něco jako potvrzení o mistrovské zkoušce, sdělil redakci Echo24 Marek Novotný z představenstva Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů.

„Ta kvalifikace by ale měla být něco, co je direktivní, bez toho by se lidé k živnostenským listům neměli dostat. Potom vám rozbitý záchod opraví někdo tak, že ta oprava dlouho nevydrží,“ upozorňuje však Novotný. Ten také jako alarmující označil situaci, kdy se lze dnes na stavbách v naprosté většině setkat hlavně s dělníky ze zahraničí, kteří žádnou kvalifikaci nemají.

V plánu je pak podle resortu průmyslu také zřízení evidence držitelů mistrovských listů, kterou by vedly Hospodářská a Agrární komora. Ty by také zároveň připravovaly, organizovaly a prováděly zkoušky a vydávaly mistrovské listy. Úhrada za mistrovskou zkoušku by byla daňově uznatelným nákladem pro uchazeče nebo jejich zaměstnavatele.

Na přípravě mistrovské zkoušky se podílí také ministerstvo školství. Dříve uvedlo, že na záměru pracuje zhruba od roku 2016, tedy už od minulého volebního období. Projekt, který má stanovit podmínky pro mistrovské zkoušky ve čtyřiceti pěti oborech, plánovalo dokončit původně tento rok.