Česká historička psala o lesbickém vztahu v koncentračním táboře. Dostala pokutu 4000 euro

Pokutu 4000 eur (téměř 105.000 Kč) udělil německý soud české historičce Anně Hájkové, kterou žalovala dcera ženy, o níž vědkyně psala ve studii o homosexualitě za holokaustu. Hájková tvrdí, že česká Židovka mohla mít lesbický vztah s dozorkyní v koncentračním táboře, informoval v pondělí list The Guardian. Podle časopisu Der Spiegel, který se kauze rovněž věnoval, soud o pokutě rozhodl již v listopadu. Hájková oznámila, že se k věci nebude vyjadřovat do doby, než bude rozsudek pravomocný. Od některých vědců se ale Hájkové dostalo podpory. O případu Hájkové jsme psali dříve zde.

Hájková, která vyučuje na univerzitě v britském Warwicku, se zabývá dějinami holokaustu mimo jiné i z perspektivy žen a ve své badatelské práci narazila i na příběh mladé české Židovky, do níž se v roce 1944 zřejmě zamilovala dozorkyně v koncentračním táboře v Neuengamme v Hamburku. Členka oddílů SS se nechávala přeložit do táborů, kam byla předtím přesunuta i mladá žena. Nakonec byla zatčena při osvobození tábora Bergen-Belsen.

Podle Hájkové svědectví přeživších a právní dokumenty naznačují, že ženy mohly mít milostný vztah, ať už vynucený nebo konsenzuální. Jednoznačný důkaz pro toto tvrzení ale podle historičky neexistuje. Dcera vězenkyně, která zemřela před deseti lety, s českou historičkou v roce 2014 o své matce mluvila a řekla jí, že vztah obou žen neměl sexuální povahu, napsal The Guardian.

Loni se dcera vězněné ženy, která je občankou Austrálie, kvůli informacím, které zveřejnila Hájková ve svém výzkumu o její matce, obrátila na soud. V Německu totiž platí zákony, které chrání osobností práva lidí i po jejich smrti.

Letos v dubnu dal soud ve Frankfurtu nad Mohanem žalující částečně za pravdu. Rozsudek se nicméně podle časopisu Der Spiegel nevztahoval přímo k vědeckému článku, ale k pozvánce na přednášku, ve které se historička podle něj dopustila „deformujícího zásahu do životního obrazu matky“ žalující ženy.

Podle německého časopisu Hájková rozhodnutí soudu akceptovala a přiznala, že formulace na pozvánce na její přednášky je „nepřípustnou“ zkratkou výsledků její výzkumné práce. Později změnila jméno židovské ženy, o jejímž údajném vztahu s dozorkyní psala, i ve svém vědeckém článku za pseudonym.

Podle listu The Guardian soud Hájkové mimo jiné zakázal, aby používala plné jméno přeživší holokaustu nebo její fotografie v souvislosti s tvrzením, že měla sexuální nebo lesbický vztah s dozorkyní.

Výše odškodného

Der Spiegel uvedl, že dcera přeživší holokaustu v dalším řízení požadovala odškodné 25.000 eur (téměř 660.000 Kč), neboť podle ní Hájková v pěti případech porušila dubnový rozsudek. Úkolem soudu bylo prověřit, zda historička udělala vše pro to, aby nepřípustná formulace zmizela i z internetových stránek třetích osob.

Soudu nakonec v listopadu uložil Hájkové pokutu 4000 eur, žalující žena ale bude muset uhradit náklady řízení, uvedl Der Spiegel.

The Guardian v pondělí uvedl, že získal svědectví další ženy, která přežila holokaust a s dotyčnou vězenkyní sdílela celu v koncentračním táboře Neuengamme. Žena uvedla, že nikdy neviděla nic, co by naznačovalo, že by její spoluvězeňkyně měla sexuální styk s dozorkyní. „Mluvily spolu a občas se smály. Nebyla tam ale žádná příležitost na svlékání nebo něco takového. Dozorkyně odešla, než se zhaslo,“ řekla svědkyně.

Ke kauze Anny Hájkové se vyjádřili v příspěvku na webu The New Fascism Syllabus také historici Michael Beckerman z Newyorské univerzity a Katherine Lebowová z Oxfordské univerzity, kteří kritizují článek listu The Guardian. Podle nich zamlčuje některé informace a mimo jiné se v něm neuvádí, že soud přiznal Hájkové plné právo psát o ženě, která přežila holokaust, za podmínky, že bude chráněná její identita. „Vyjadřujeme co nejdůraznější podporu naší kolegyni dr. Anně Hájkové, která se stala terčem svévolných a nespravedlivých útoků kvůli její průkopnické a odvážné práci na poli studie holokaustu,“ uvádí dvojice vědců.