„Nikdo nebude mluvit s Ruskem řečí ultimát“. Moskva odmítá přiznat sestřelení letu MH17
Hádka v OSN
NOVÉ
Foto: Shutterstock
Rusko čelilo v Radě bezpečnosti OSN kritice kvůli konfliktu na východě Ukrajiny, anexi Krymu a odmítnutí závěrů mezinárodního vyšetřování, které spojuje ruskou armádu se sestřelením malajsijského civilního letadla nad Ukrajinou v červenci 2014. Nizozemsko a Austrálie vyzvaly Rusko, aby přiznalo odpovědnost za sestřelení boeingu. Moskva podíl na tragédii s téměř třemi stovkami obětí na životech odmítá.
„Nedovolíme nikomu hovořit s Ruskem řečí ultimát,“ prohlásil ruský zástupce v radě Vasilij Něbenzja. Rusko podle něj neuznává „nepodložené“ a „zmanipulované“ závěry vyšetřovacího týmu a trvá na „nezávislém a důvěryhodném“ vyšetření katastrofy. Moskva uzná jen vyšetřování, na kterém se bude podílet jako plnoprávný účastník.
Právě Rusko v RB OSN vetovalo rezoluci vyzývající k nezávislému vyšetřování, oponoval šéf nizozemské diplomacie Stef Blok a vyjádřil zklamání nad tím, že Rusko odmítá „nezvratné důkazy“. „Ruské úřady neprojevují nejmenší zájem dosáhnout pravdy, spravedlnosti a odpovědnosti,“ zdůraznil.
Mezinárodní tým vyšetřovatelů z Austrálie, Belgie, Malajsie, Nizozemska a Ukrajiny minulý čtvrtek uvedl, že raketový systém použitý při sestřelení letadla s 298 lidmi na palubě byl součástí ruských ozbrojených sil. Patřil podle nich 53. brigádě protivzdušné obrany. Let MH17 byl podle vyšetřovatelů sestřelen raketou systému Buk odpálenou z prostoru, který tehdy ovládali a i nyní ovládají proruští separatisté.
Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin obvinil Kreml, že čtyřletý konflikt mezi ukrajinskými silami a separatistickými rebely v Donbasu na východě Ukrajiny rozpoutal, „aby potrestal Ukrajince za touhu po svobodě, demokracii a evropské budoucnosti“.
„Konflikt sám o sobě není, jak ho vykresluje Rusko, etnickým konfliktem mezi ukrajinsky a rusky mluvícím obyvatelstvem nebo občanskou válkou,“ uvedl Klimkin. „Je to vnější agrese, která má zničit ukrajinskou státnost jen proto, že jsme nechtěli být součástí tzv. ruského světa.“
Něbenzja odvětil, že Kyjev nechce konflikt urovnat. „To, co chcete, je ohnisko nestability na ruských hranicích,“ prohlásil. Urovnání si Kyjev podle něj nepřeje, protože by znamenalo, že miliony separatistů by dostaly možnost hlasovat v prezidentských volbách v roce 2019.
Konflikt v Donbasu vypukl v dubnu 2014 po ruské anexi Krymu. O život přišlo více než 10.000 lidí.
Mírová dohoda z roku 2015 z Minsku pomohla omezit nepřátelství, ale zástupkyně americké velvyslankyně při OSN Rosemary DiCarlová upozornila, že „zabíjení, ničení a nesmírné utrpení pokračují“ a že „východní Ukrajina čelí vážné humanitární krizi“. Zdůraznila, že minské dohody zůstávají základem pro mírové urovnání, ale „do značné míry“ se neplní.
„Dokud Rusko nevrátí Krym Ukrajině, americké sankce budou pokračovat,“ řekla americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová. „A dokud Rusko nestáhne své síly z východní Ukrajiny a nebude ctít minské závazky, naše sankce zůstanou.“
Něbenzja oponoval, že obyvatelé Krymu nechtěli být součástí Ukrajiny. „Jsem velmi dojat vaší obavou o Krym a utrpení tamních lidí. Dovolte mi radu: nebojte se o ně, jsou docela šťastní,“ řekl a dodal, že na pořadu jednání je Ukrajina, avšak Krym je součástí Ruska.
