Ukrajinci bez elektřiny a tepla. V zimě hrozí Evropě další uprchlická vlna

Příchod zimy a následky ruského ostřelování mohou na Ukrajině zvednout další uprchlickou vlnu mířící do Evropské unie, upozorňují na to lidskoprávní organizace i Kyjev. Uprchlická krize bude jedním z témat společného jednání české a ukrajinské vlády, které se má uskutečnit na konci října, jak potvrdil po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Kvůli intenzivnímu ruskému ostřelování, které od minulého týdne vyřadilo asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury, se mohou v zimě rozhodnout opustit zemi další občané Ukrajiny. Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky při OSN upozorňuje, že nadcházející měsíce budou pro miliony lidí vyčerpávající.

Podle Kostyantyna Dmytrenka, který pomáhá na Ukrajině zajišťovat rodinám přístřeší, „má mnoho domů poškozené střechy a okna, obyvatelé jsou vystaveni chladu, dešti a sněhu. Mnoho rodin bude mít problém koupit si teplé oblečení, zaplatit za komunální služby nebo nakoupit tuhá paliva na topení, protože mnozí přišli o práci a živobytí a válka způsobila ekonomickou krizi.“

Český ministr financí Zbyněk Stanjura po středečním jednání vlády na dotaz deníku Echo24 odpověděl, že debata o tom, jestli se bude muset ČR postarat o další válečné uprchlíky, je nutná. Vláda se ale podle něj domnívá, že k jejich výraznému nárůstu nedojde. „Tím, jak podporujeme Ukrajinu, tak si vlastně přejeme, aby v té válce byli úspěšní a aby před válkou a jejími důsledky nemusel nikdo utíkat do Evropy, například do České republiky. To je to, na co zaměřujeme své úsilí,“ řekl Stanjura.

Uprchlická krize má přesto být předmětem jednání české a ukrajinské vlády, které se podle původního plánu mělo uskutečnit v Kyjevě 31. října. „Jednáme intenzivně s ukrajinskou vládou, připravujeme jednání části ukrajinské a části české vlády. Je to bezesporu jeden z bodů, které budeme jednat i osobně, ale které se dlouhodobě na ministerské i nižší pracovní úrovni řeší,“ dodal Stanjura. V této souvislosti poznamenal, že Ukrajinu je nutné podporovat i ekonomicky. Pro letošní rok se propad ukrajinské ekonomiky podle něj odhaduje na 30 procent. Přípravu cesty vlády do Kyjeva řešila Bezpečnostní rada státu v úterý.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) doplnil, že o situaci na Ukrajině budou ve čtvrtek a v pátek jednat v Praze i ministři dopravy zemí EU. „Jedno z témat bude i návaznost naší infrastruktury na ukrajinskou železnici,“ řekl Kupka. Česká strana podle něj už v minulých měsících velmi úspěšně pomáhala Ukrajincům v oblasti koordinace železniční dopravy. „Nepochybně tyto zkušenosti přispějí k tomu, abychom případně dokázali zvládnout nové výzvy. I o tom bude debata, která se v Praze povede.“

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) po své návštěvě Ukrajiny v srpnu mluvil o tom, že ukrajinská vláda má obavy z dalšího pohybu obyvatelstva v zimě. Pro Echo24 tehdy řekl, že Česko jedná s Ukrajinci o pomoci při zvládání další uprchlické vlny, aby byli ukrajinci schopni zachytit uprchlíky na vlastním území například stavbou provizorního ubytování. „To znamená na západní Ukrajině, aby se ti uprchlíci mohli ubytovat ještě před hranicemi a aby mohli zůstat ve své zemi.“ Ministr Stanjura spolupráci v této oblasti naposledy nezmínil.

Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu do úterý český stát udělil asi 450 tisíc dočasných víz. Většinu nákladů na uprchlickou krizi nesl státní rozpočet, ze kterého šlo na pomoc uprchlíkům 13,9 miliardy korun. Největší položku v nákladech tvoří sociální dávky, na kterých Česko vyplatilo sedm miliard korun. Výdaje na zdravotnictví spojené s ukrajinskými uprchlíky činily 3,5 miliardy korun a náklady na ubytování 2,4 miliardy korun. Podle Stanjury budou náklady za celý rok 2022 pravděpodobně nižší než původně odhadovaných 25 miliard korun.