Náhle holubičí ČNB: pro ponechání sazeb bylo 5 ze 7 členů. „Chyba,“ zní z Německa

ÚROKOVÁ SAZBA

Náhle holubičí ČNB: pro ponechání sazeb bylo 5 ze 7 členů. „Chyba,“ zní z NěmeckaAKTUALIZUJEME
Česká národní banka Foto: Shutterstock
1
Domov

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro zachování sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady, dva hlasovali pro zvýšení sazeb o jeden procentní bod, informoval na brífinku nový šéf ČNB Aleš Michl. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně přislíbila, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Podle některých expertů, třeba z německé Deutsche Bank, bylo ale nezvýšení sazeb chybou.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady České národní banky se opírá o novou makroekonomickou prognózu. V jejím základním scénáři je z důvodu výjimečně vysoké míry nejistoty horizont měnové politiky posunut do období 18 až 24 měsíců v budoucnosti.

Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ ve vnějším prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky, uvedl Michl. Spotřebu domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, tlumí podle něj vysoké ceny energií a potravin, negativní nálada a vyšší úrokové sazby. Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká, dodal.

Jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Michl, který v pozici člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu. Na jednání byl i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Chyba, říká Německo

Odborníci v Německu to ale vidí jinak. „Podle expertů Deutsche Bank, největší německé banky, jde o chybu české centrální banky. Experti Deutsche Bank míní, že aby ČNB chybu napravila a nedošlo k výraznějšímu oslabování koruny, bude muset tuzemská centrální banka zvýšit základní úrok hned v září, na svém dalším měnověpolitickém zasedání, a to rovnou o 0,5 procentního bodu,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda s odkazem na anketu agentury Bloomberg.

ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.

„Pro finanční trh nejde o překvapení, neboť očekávání analytiků byla takřka rovnoměrně rozdělena mezi scénářem stability úrokových sazeb a jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu,“ řekl ČTK analytik Generali Investements Radomír Jáč. Úroky ČNB mohou podle něj po zbytek letošního roku zůstat beze změny a už v prvním čtvrtletí roku 2023 může česká centrální banka zahájit proces jejich snižování. Finanční trh ale může spekulovat na možnost, že rostoucí inflace dovede centrální banku letos na podzim ještě k dalšímu, finálnímu zvýšení úroků, dodal.

Na předchozím měnovém jednání koncem června rada pod vedením předchozího guvernéra Jiřího Rusnoka zvedla základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Na počátku května ji zvýšila o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánocemi stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.