Budoucnost TOP 09 bez Kalouska a Schwarzenberga. 3,5 % v průzkumu nechává členy strany klidnými

Budoucnost TOP 09 bez Kalouska a Schwarzenberga. 3,5 % v průzkumu nechává členy strany klidnými
Šéfka TOP 09 Pekarová Adamová a její zástupce Tomáš Czernin. Foto: Facebook TOP 09
Domov

PŘEDVOLEBNÍ SPOJOVÁNÍ

Vojtěch Šeliga

Měsíc poté, co otcové zakladatelé TOP 09 Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg oznámili, že již nebudou v příštím roce za stranu kandidovat do Poslanecké sněmovny, přišel průzkum veřejného mínění CVVM, který nemůže nechat omlazené vedení strany v klidu. Středopravicové partaji přisuzuje pouhých 3,5 % hlasů, pokud by volby do Poslanecké sněmovny probíhaly v červenci.

Tandem Kalousek-Schwarzenberg přitom před deseti lety vytáhl stranu k překvapivému výsledku 16,7 %, o tři roky později dosahovaly výsledky skoro 12 %. V roce 2017 se již strana bez Schwarzenberga v čele dostala na pouhé 5,3 %, to už však TOP 09 kandidovala bez hnutí STAN. Zůstává otázkou, co pro stranu bude znamenat před měsícem oznámené stáhnutí se dvou hlavních osobností strany do ústraní. Samotný Kalousek nechtěl situaci příliš komentovat, to podle jeho slov přísluší novému vedení.

Vedení strany však zůstává klidné a samotnému průzkumu příliš nevěří. „Všichni víme, že jediný relevantní průzkum volebních preferencí jsou volby samé. Agentura CVVM dlouhodobě posílá TOP 09 pod 5%, stejně jako jiné agentury TOP 09 dávají trvale vyšší čísla. Přirozeně se neustále snažíme různými, stále novými cestami oslovit co nejvíce občanů, což je úkol, který nabývá na významu s blížícími se krajskými a senátními volbami. Právě krajské a senátní volby jsou jedním z důkazů, že to se spoluprací s ostatními stranami myslíme vážně,“ uvedl pro Echo24 první místopředseda strany Tomáš Czernin.

Skeptický vůči samotnému průzkumu je také bývalý předseda strany Jiří Pospíšil. „Je potřeba se podívat, kdo ten výzkum dělal. Je to CVVM, což je agentura blízká sociální demokracii. TOP 09 dávala v posledních letech pokaždé nízké preference a vždy se mýlila, takže já to beru s velkou rezervou. Když se podíváte i na jiné průzkumy, tak jsou ty preference v zásadě stabilní,“ řekl pro Echo24.

Členové strany se však shodují, že odpovědí na nízké preference by měly být především předvolební koalice, o které se pokouší například v podzimních volbách. „Pro krajské volby jsme vytvořili koalice jak s ODS tak s KDU – ČSL, či s jinými politickými subjekty, mnohdy i lokálně relevantními, leč neparlamentními. Stejně tak naše kandidáty pro senátní volby podporují jiné strany, za všechny Michala Žantovského v obvodě Praha 5 podporuje ODS, a naopak, TOP 09 podporuje či je v koalici u kandidátů jiných stran, například v Praze 1 podporujeme Miroslavu Němcovou. Předpokládáme a doufáme, že takové konkrétní kroky voliči ocení a demokratické strany tak dosáhnou solidních výsledků,“ vysvětlil Czernin.

Upozornil zároveň, že Kalousek oznámil svůj záměr nekandidovat údajně z důvodu, aby právě nebránil možnému vytváření koalic. „Strategii spojování, ať již podporou nebo v koalici, jsme razili již před minulými parlamentními volbami, kdy tehdejší předseda Kalousek dokonce nabídl, že je-li kamenem sváru při sjednávání společného postupu demokratických politických stran před volbami, nebude kandidovat. Kolegové z ostatních stran tomu tehdy nechtěli rozumět, takže jsme byli všichni odsouzeni k dalším čtyřem letům této příšerné vlády. Doufám, že jsme se všichni poučili a strategie společného postupu tentokrát bude slavit úspěch,“ sdělil pro Echo24. „Dlouhodobě mám názor, že bez ohledu na to, zda má strana 3 nebo 6 % je třeba najít do voleb partnery, nejen kvůli propadnutí hlasů ale i znevýhodnění stran, co získají hlasů málo. Spojovat je ale třeba spojitelné,“ myslí si zase europoslanec Luděk Niedermayer.

Bývalý předseda strany Pospíšil upozornil, že i přes nízké předvolební preference dokázal on dovést koalice k úspěšným výsledkům v pražských a evropských volbách. „Celou dobu, co jsem vedl TOP 09, tak jsem vždy mluvil o spojování a slučování a udělal jsem pro to maximum. Dvakrát jsem kandidoval a vždy to bylo v koaliční formaci, ať už to byly volby v Praze a nebo evropské volby. Vždycky se ukázalo, že ten koaliční projekt má lepší výsledek, než byly preference jednotlivých stran,“ řekl.

Koalice na 2021?

Nejhlasitěji se v poslední době hovoří o spojení Pirátů s hnutím STAN. Takovéto spojení by mohlo donutit také ostatní středopravicové subjekty k sestavení volební koalice. Oproti koalici Pirátů a STAN by tak klidně mohlo vzniknout široké spojení ODS s TOP 09 a KDU-ČSL. ODS, která je momentálně nejsilnější opoziční stranou ve sněmovně, by se takovému spojení nebránila.

„Na kongresu ODS v lednu tohoto roku jsem představil 5 kroků, které povedou k politické změně. Postupně je plníme. Sestavili jsme koalice pro krajské a senátní volby, ODS je lídrem spolupráce. Další krok přijde po krajských a senátních volbách. Různá jednání samozřejmě probíhají, současná spolupráce je toho důkazem. Za ODS i za sebe říkám, že jsme připraveni udělat všechno proto, aby nepropadly hlasy demokratických voličů, a aby došlo po parlamentních volbách k politické změně a mohli jsme sestavit vládu, která postaví Česko na nohy,“ uvedl před nedávnem pro Echo24 předseda ODS Petr Fiala.

Český volební systém je k malým stranám nespravedlivý

Volební systém do PS PČR se dá obecně charakterizovat jako poměrný (proporční), což znamená, že podíl mandátů víceméně odpovídá podílů hlasů, které strany získávají. Český volební systém je záměrně upraven tak, aby přinášel jistou míru disproporcionality ve prospěch větších stran. „Za touto disproporcionalitou nestojí jen d‘Hondtův dělitel, ale v daleko větší míře to, že ČR je rozdělena do 14 nestejně velkých volebních obvod. Obecně platí, že čím je více volebních obvodů, tím více zvýhodněny jsou větší strany (a naopak),“ sdělil již dříve pro Echo24 politolog Miloš Brunclík z CEVRO Institutu.

Účinek tohoto nastavení českého volebního systému je zjevný: malé strany jsou podreprezentovány, zatímco velké strany jsou nadreprezentovány. „Stačí se podívat na volby z roku 2017. Např. STAN získal při 5 % hlasů jen 3 % mandátů. Piráti získali takřka 11 % hlasů a 11 % mandátů. Vítěz voleb – ANO 2011 – získalo 29 % hlasů, ale 39 % mandátů. Ještě jinak: TOP 09 a STAN získaly dohromady jen cca o 16 tisíc hlasů méně než Piráti, ale pokud jde o mandáty, TOP 09 a STAN získaly dohromady přes 10 % hlasů, resp. 13 mandátů, zatímco Piráti mají při 11 % hlasů 22 mandátů. Je logické, že menší strany, které jsou tímto systémem znevýhodněny, uvažují o spolupráci s cílem toto nastavení volebního systému překonat,“ vysvětlil.