Česko loni splnilo podmínky pro přijetí eura, má to platit i v dalších letech

Evropská měna

Česko loni splnilo podmínky pro přijetí eura, má to platit i v dalších letechNOVÉ
ČR loni splnila podmínky pro přijetí eura, mívala ale problémy Foto:

FOTO: Shutterstock

Domov

Echo24

Česká republika od svého vstupu do EU v květnu 2004 u maastrichtských kritérií pro přijetí eura několikrát nesplnila kritérium cenové stability a kritérium deficitu veřejných financí. Naopak posledních 15 let plní bez problémů kritérium veřejného dluhu a úrokových sazeb. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí k zavedení eura. Loni země splnila všechny požadavky kromě účasti v mechanismu směnných kurzů ERM-2. Kritéria by podle odhadů odborníků měla země plnit i v dalších letech.

V případě cenové stability Česko nesplnilo kritérium naposledy v roce 2017. V případě deficitu veřejných financí byla s Českou republikou zahájena procedura při nadměrném schodku v roce 2004, krátce po vstupu ČR do EU. Ukončena byla v červnu 2008. V prosinci 2009 byla opětovně zahájena a v červnu 2014 ukončena. Od roku 2013 země kritérium plní a veřejné finance jsou poslední roky dokonce v přebytku. Schodek veřejných financí by neměl přesáhnout tři procenta HDP, stanoví kriterium.

Vyhodnocení kritéria směnných kurzů je možné teprve poté, co česká měna do mechanismu ERM-2 vstoupí a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.

Podle poslední zprávy MF a ČNB k plnění maastrichtských kritérií a ekonomické sladěnosti s eurozónou z prosince 2018 se vlastní připravenost České republiky na přijetí eura proti předchozím letům zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky. Za hlavní překážku považují instituce nedokončený proces přibližování Česka k úrovni EU. Překážkou přijetí eura je podle úřadu také nesladěnost finančních cyklů České republiky a eurozóny. Proto také dokument, který schválila vláda, nedoporučil přijímat euro.

Jeho přijetí od vstupu do EU prosazují především exportně orientované firmy. Naopak veřejnost v posledních letech podle průzkumů euro odmítá. V prvních letech po vstupu převažoval názor, že by se euro mělo přijmout. Názor veřejnosti změnila hospodářská krize z roku 2008, kvůli které se řada zemí platících eurem dostala do výrazných ekonomických problémů, upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Čtěte také: Finanční správa ignoruje Ústavní soud. Firmě má vrátit peníze, ale neudělala to

„Přijetí eura v Česku považuji za možné a myslím, že dlouhodobě převáží výhody nad nevýhodami takového kroku. Jedná se ale převážně o politickou, nikoliv ekonomickou otázku,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Přechod na euro sám o sobě podle něj nevytvoří stimul pro růst ekonomiky. „Může se ale stát, že by Česko dlouhodobě ztrácelo ekonomické příležitosti, kdyby zůstávalo jako jedna z mála zemí EU mimo eurozónu,“ dodal.

I podle analytika České spořitelny Michala Skořepy by přechod na euro pro ekonomiku celkově neznamenal zásadní posun. Přijetí eura by podle něj snížilo náklady firem na účtování ve dvou měnách a zjednodušilo lidem cestování do zemí platících eurem. „Na druhé straně by však přechod na euro vzal české ekonomice kurz domácí měny k euru, tedy jeden z klíčových nástrojů rychlého makroekonomického přizpůsobení v případě různých šoků,“ upozornil.

Po přijetá eura by Česko ztratilo samostatnou měnovou politiku, kterou provádí Česká národní banka. „Pokud kvalita výkonu měnové politiky v Česku zůstane na dosavadní velmi dobré úrovni, pak by předání této pravomoci do rukou Evropské centrální banky české ekonomice nijak neprospělo,“ dodal Skořepa.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Poslanci budou jednat o NKÚ a Babišovi. Ten ovšem nepřijde

Čeští europoslanci jsou druzí nejvlivnější, říká bruselská analýza