Všem lidem stejně peněz. Piráti si pohrávají s nepodmíněným příjmem i s vyššími daněmi

VYŠŠÍ DANĚ

Všem lidem stejně peněz. Piráti si pohrávají s nepodmíněným příjmem i s vyššími daněmi
Předseda strany Ivan Bartoš (vlevo) přiznal, že by se v případě úspěchu Pirátů ve volbách do Poslanecké sněmovny snažil navýšit příjmovou stránku státního rozpočtu právě z vyšších daní. Foto: Česká pirátská strana
1
Ekonomika

Ladislav Šustr

Piráti otevřeně přiznávají, že by po podzimních sněmovních volbách zvyšovali některé daně. Další razantní navýšení by pak nastalo, pokud by se zavedl nepodmíněný základní příjem. Jeho financování se objevilo na stranických internetových novinách Pirátské listy, kde je po vlně kritiky opatřen vysvětlením, že se nejedná o oficiální postoj strany či program do voleb. Piráti přesto ve svých výpočtech došli k tomu, že při základním příjmu by se navýšilo zdanění nemovitostí, zdanění firem nebo zavedení sektorové daně. Ekonomové oslovení deníkem Echo24 však nad tímto návrhem kroutí hlavou.

Předseda strany Ivan Bartoš v nedávném rozhovoru přiznal, že by se v případě úspěchu Pirátů ve volbách do Poslanecké sněmovny snažil navýšit příjmovou stránku státního rozpočtu právě z vyšších daní. Konkrétně by se mělo jednat o vyšší zdanění nerostných surovin, vyššího zdanění komerčních nemovitostí či zavedení digitální daně.

Zájmová pracovní skupina Pirátů pod vedením Aleše Jakla by však šla ještě dál. A to z důvodu zavedení nepodmíněného základního příjmu. To by znamenalo, že při zavedení tohoto nástroje by lidé dostali stejnou sumu peněz bez jakýchkoli podmínek. Podle pirátských propočtů by nyní mohlo jít o částku 5 tisíc korun, pokud by se navíc ponechaly starobní a invalidní důchody v současné výši.

Pokud by ale mělo dojít k zavedení vyšší částky, tak by se Piráti chtěli obrátit na vyšší daně. „Ve zjednodušení administrativy a ucpání děr spočívá i zásadní přínos NZP pro podnikatele a vysokopříjmové skupiny, kdy očekáváme jejich vyšší ochotu platit daně v případě, že se vybrané prostředky nebudou ztrácet v různých černých dírách a přebujelé státní byrokracii,“ uvádějí Piráti na stránkách svých novin.

Konkrétně by sáhli na daň z obratu firem, daň z finančních transakcí, zavedení sektorové daně a digitální daně, vyšší zdanění nemovitostí nebo vyšší zdanění firem.

Piráti u vyššího zdanění firem argumentují tím, že je nutné upravit daňový základ tak, aby nebylo možné náklady firmy odpočítávat od daňového základu. Znemožnit také chtějí uplatňování odpočtů DPH na nákup zboží do firmy. „Důležité je myslet na efekt vyššího zdanění na možnou menší poptávku nebo menší chuť podnikat a větší chuť podvádět. Velmi vysoké zdanění může být v tomto smyslu kontraproduktivní, proto by bylo rozumné v naší ekonomice udržovat vyvážený daňový mix se složenou daňovou kvótou kolem 40 procent HDP,“ uvádí Piráti.

Před tím varuje hlavní analytik společnosti Natland Petr Bartoň, podle kterého se jedná o nebezpečnější návrh, než když chtěli Piráti zdanit prodej akcií. „Tedy pokud by skutečně chtěli zavádět daň z obratu firem, tedy zdaňovat i firmy s nulovým ziskem, ba dokonce ve ztrátě, a že jich po covidu bude, jenom proto, že měly nějaký obrat,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Pokud podle něj návrh míří na velké mezinárodní technologické firmy, tak by tomu Piráti měli přestat říkat daň z obratu a spíše počkat na vývoj v rámci OECD či Evropské unie. „Bez koordinace se o žádnou reálnou změnu nejedná, jde jen o výpalné hrubou silou, které systémově nic neřeší,“ dodal Bartoň.

Bartoň také kritizuje pohrávání si s vyšším zdaněním nemovitostí, ke kterému se Piráti často vracejí. Mimo jiné argumentují, že se tím pomůže v současné bytové krizi. „Připomeňte mi, na které planetě lze vyřešit nedostatek něčeho, co lidé potřebují k životu a čehož ceny stoupají, tím, že to zdaním? Tomu je opravdu těžké porozumět,“ řekl Bartoň s tím, že v některých západních zemích se s vyššími daněmi z pozemků můžeme setkat. „Ale pozor, nejsou pak příjmem centrálního rozpočtu, jak by chtěli Piráti. Daňové sazby si tam demokraticky volí jednotlivé komunity, vesnice či městské čtvrti, které z těchto daní financují rozvoj svojí místní infrastruktury,“ dodává Bartoň.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka by se zavedením nepodmíněného základního příjmu otevřela Pandořina skříňka. Zavedení nepodmíněného příjmu může být voličsky populární, ale zruinovalo by to státní pokladnu nebo vedlo k výraznému růstu daní. V případě, že by byl nepodmíněný příjem zaveden, dostávali by sociální podporu i lidé, kteří to vůbec nepotřebují. Zároveň by mnozí lidé již nehledali pracovní uplatnění a žili by pouze ze sociálního systému. To by mělo devastující účinky na výchovu dalších generací lidí,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Ten také dodává, že na začátku by tento příjem nahradil výplatu sociálních dávek. Postupem času by se ale sociální dávky znovu zaváděly. „Nakonec bychom měli podobný sociální systém jako máme dnes a k tomu navíc nepodmíněný příjem pro všechny. Množství přerozdělovaných peněz v ekonomice by výrazně vzrostlo a role trhu by poklesla,“ dodal Křeček.