„Porážka demokracie, státníci obešli voliče.“ Kritika nové šéfky Evropské komise
Nominace von der Leyenové
NOVÉ
FOTO: European Union
V evropských médiích se objevuje kritika způsobu, jakým lídři zemí Evropské unie dosáhli kompromisu při obsazování vedoucích postů v unijních institucích. Do čela Evropské komise byla překvapivě navržena německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, která nekandidovala v květnových eurovolbách; někteří komentátoři proto hovoří o porážce demokracie. Samotné jméno navržené předsedkyně komise vyvolává smíšené reakce.
Například český vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček ve vyjádření zaslaném ČTK označil von der Leyenovou za zkušenou političku, „která svými postoji v minulosti ukázala, že se bude zasazovat o fungující a silnou EU“. Podobně ji hodnotí také šéf lidovců Marek Výborný, podle něhož je dohoda z unijního summitu pro Česko výbornou zprávou.
Za zcela nepřijatelnou naopak považuje německou ministryni lídr SPD Tomio Okamura. „Ignorovali všechny, kdo kandidovali v evropských volbách, a vytáhli náhodnou německou ministryni, která to v Německu schytává za neschopnost,“ uvedl zase k výsledku summitu EU místopředseda Pirátů a europoslanec Mikuláš Peksa. Předseda občanských demokratů Petr Fiala vyjádřil na twitteru naději, že unie bude pod případným vedením von der Leyenové „méně aktivistická a bude více naslouchat členským státům“.
Navržení německé ministryně paradoxně vyvolalo napětí na německé politické scéně, neboť sociální demokraté (SPD) s nominací představitelky koaličního partnera CDU/CSU nesouhlasili. „Pokud Merkelová navrhne von der Leyenovou bez rozhodnutí kabinetu, je to jasné porušení pravidel vlády – a důvod vládu opustit,“ uvedl bývalý šéf SPD Sigmar Gabriel.
I proto se komentátoři neshodnou na tom, zda bylo řešení unijních personálních tahanic výhrou či porážkou kancléřky Angely Merkelové. Nizozemský list De Volkskrant označil Merkelovou za hlavní poraženou. Opačně to vidí polská Rzeczpospolita, podle níž je dohodnuté řešení kancléřčiným splněným snem.
„Nikdo ji netipoval, politicky je za zenitem“
Řada médií ale vidí jako poražené evropskou demokracii a volební princip vedoucích kandidátů evropských politických skupin, který prezidenti a premiéři svou úterní dohodou nerespektovali. „Zůstává pocit, že (premiéři a prezidenti EU) obešli všechny evropské voliče, kteří dali hlas některému z takzvaných spitzenkandidátů,“ napsal rakouský list Kurier. „Opět se ukázalo, že EU je klub států a že jsou to státy, kdo rozhoduje o důležitých věcech,“ uvedl v komentáři španělský El Periódico.
Podle švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung byla nominace von der Leyenové překvapením i pro mnohé Němce. „Nikdo by ji předtím netipoval. V Německu panovala shoda, že je za svým politickým zenitem,“ napsal. To připouští i německý list Süddeutsche Zeitung, který ale celkově vyzdvihuje, že se lídři zemí osmadvacítky byli schopni dohodnout.
„Vyhrála Evropa,“ řekla ve středu o výsledku summitu francouzská státní tajemnice pro EU Amélie de Montchalinová. Přitom odmítla, že by nějaká země či některý politik odcházeli z vrcholné schůzky jako vítěz či poražený.
S tím však nesouhlasí dvojice analytiků oslovená ČTK, podle nichž je nové uspořádání v čele unijních institucí prohrou zemí střední a východní Evropy. Přispěla k tomu prý i nekonstruktivní vyjednávání lídrů visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Tyto země v neděli odmítly navrhovaný personální „balíček“ v čele se současným místopředsedou EK Fransem Timmermansem, řešení s von der Leyenovou pak podpořily, ačkoli neobsahovalo zástupce novějších členských zemí unie.
Jak politolog z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok, tak analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ondřej Mocek zároveň očekávají, že v důsledku popření systému spitzenkandidátů bude schválení nominace von der Leyenové v Evropském parlamentu složité.
