Američtí vojáci v Evropě mají význam i pro USA, brání jejich přítomnost šéf NATO

Přítomnost amerických vojáků v Evropě má zásadní význam jak pro evropské spojence, tak pro bezpečnost Spojených států. Prohlásil to v úterý generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v reakci na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhnout z Německa téměř třetinu z 34 500 vojáků. O Trumpově iniciativě, kterou kritizovali němečtí politici, budou podle šéfa NATO v příštích dvou dnech na dálku jednat alianční ministři obrany.

Trump v pondělí oficiálně oznámil, že chce počet příslušníků americké armády v Německu snížit na 25 000. Dočasné opatření má platit do té doby, než Berlín začne dávat více peněz na obranu.

„Musíme mít na paměti, že mír a stabilita v Evropě je důležitá i pro Ameriku,“ řekl v úterý novinářům Stoltenberg. Pro USA mají podle něj základny v Evropě klíčový význam, neboť posilují jejich vliv v konfliktních oblastech jako je Blízký východ či Afrika.

Šéf aliance by oslabení americké vojenské přítomnosti v Evropě považoval za špatnou zprávu a chce o něm jednat na nadcházející dvoudenní videokonferenci ministrů obrany. Zároveň mírnil obavy, když poznamenal, že Washington ještě neučinil konečné rozhodnutí, kdy se počet amerických vojáků sníží, a jakým způsobem se tak stane.

Také americká velvyslankyně při NATO Kay Baileyová Hutchisonová uvedla, že si není vědoma žádných příprav možného stažení části vojáků Spojených států. Německo označila za dobrého partnera v rámci NATO.

Němečtí politici se staví k Trumpovu plánu kriticky, zatímco někteří polští představitelé doufají, že část z převelených jednotek by mohla být nově rozmístěna v jejich zemi. Varšava za současné nacionalisticky-konzervativní vlády patří k hlavním Trumpovým spojencům v Evropě.

Americký prezident se snaží alianční partnery přimět, aby na obranu využili nejméně dvou procent svého hrubého domácího produktu, jak se v rámci NATO zavázali. Tento práh však zatím překročilo jen několik zemí, Německo vynakládá kolem 1,38 procenta a i s ohledem na dopad koronavirové krize zásadní zvýšení tohoto podílu neočekává.

Ministři budou podle Stoltenberga jednat i o přípravě armád na možnou druhou vlnu pandemie covidu-19 či o reakci na další ruské raketové hrozby. Zabývat se budou i mírovými operacemi v Iráku a Afghánistánu.

Za studené války bylo ve spolkové republice podle agentury DPA téměř 250 000 amerických vojáků. Jejich počet po skončení konfliktu prudce klesl. V roce 2000 jich ve znovusjednoceném Německu bylo 70 000, o deset let později jen 48 000.

I nynější počet 34 500 amerických sil řadí Německo na druhé místo hned za Japonsko pokud jde o množství vojáků USA na půdě zahraniční země.