Němci v pasti ruského plynu. Za dodávky Putinovi dál platí nejvíce z celé EU

Silná závislost na ruském plynu, který měl pomoci vybudovat zelenou bezuhlíkovou ekonomiku, se silně nevyplatila. Němci platí Rusku za energetické suroviny nejvíce z celé EU a především na jejich odmítání troskotá úplné odstřižení dodávek, které by ruskou ekonomiku tvrdě zasáhlo. Emotivní proslov před Bundestagem přednesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vytkl Německu, že vždy stavělo na první místo své hospodářské zájmy. Stále brutálnější agrese ruských vojáků na Ukrajině ale začíná proměňovat veřejné mínění. Už více než polovina Němců by s ruským plynem skončila. Podle některých analýz by pak i okamžité embargo bylo zvládnutelné. Vládní koalice je však přesvědčena o tom, že konec ruského plynu by byl devastující.

Podle německého kancléře, sociálního demokrata Olafa Scholze (SPD), by odstřižení se od ruských dodávek bylo příliš bolestivé a přisuzuje jim „zásadní význam“ pro evropskou ekonomiku. Zelený ministr pro hospodářství a klima Robert Habeck pak straší tím, že pokud dojde k okamžitému zastavení dodávek, povede to k masové nezaměstnanosti a chudobě.

Habeck uvedl, že si dokáže představit okamžitě zastavit dovoz uhlí a do konce roku také ropy. Unáhlené odpojení se od ruského plynu je ale dle něj téměř nereálné. Zároveň však připustil, že od Německa bylo hloupé, že si na Rusku vytvořilo tak silnou závislost. Dodávky plynu se nyní snaží vyjednat v Kataru a ve Spojených arabských emirátech, to však rozhodně nebude stačit jako plnohodnotná náhrada. Státy totiž na základě dlouhodobých kontraktů vyvážejí plyn hlavně na asijské trhy, odklonit tedy mohou jen část. Zvýšení těžby není také záležitost měsíců a logistiku rovněž není možné vyřešit bezprostředně.

Německo za ruské energie utrácí zdaleka nejvíce. Za ropu, plyn a uhlí v loňském roce zaplatilo více než 40 miliard eur. Z Ruska odebírá 55 procent zemního plynu, 52 procent černého uhlí a 34 procent ropy. Jen za letošní leden Němci za plyn a ropu zaplatili Rusům přes dvě a půl miliardy eur. Na Rusku je tak de facto závislý provoz velké části německého průmyslu.

Veřejné mínění se však tváří v tvář dalším masakrům ukrajinských civilistů ze strany ruské armády začíná proměňovat. Podle nedávného průzkumu podporuje energetické embargo vůči Rusku více než polovina Němců. Začíná mezi nimi také sílit názor, že by se Německo mělo vrátit k jádru. Zbývající jaderné elektrárny přitom měly být letos odpojeny a měl se konat definitivní odchod od atomové energie.

Pochybnosti se objevují i mezi opozičními politiky. Podle šéfa CDU Friedricha Merze by se měly další nákupy ruského plynu zastavit ihned. Podle státního tajemníka pro klima Patricka Graichena se zcela změnily německé plány na využívání zemního plynu jako překlenovací technologii v cestě za bezuhlíkovou ekonomikou. Bude to tak podle něj alespoň z krátkodobého hlediska znamenat návrat k většímu využívání uhlí.

Německá koalice se tak bude muset vzdát svých ambiciózních zelených plánů, kdy se mělo do konce desetiletí získávat 80 procent elektřiny jen z obnovitelných zdrojů. Jádro a uhlí tak měly být „dočasně“ nahrazeny zemním plynem.

Podle německé Národní akademie věd Leopoldina by přitom i rychlé zastavení dodávek ruského plynu bylo „zvladatelné“, jak uvedla ve svém prohlášení. V něm mluví hlavně o nákupech zkapalněného plynu, rozšíření vodíkové infrastruktury a silných rezervních zdrojích energie. Už nyní Němci urychleně dva nové LNG terminály plánují. Německá federální agentura pro životní prostředí pak vyzývá k tomu, aby se snižovala teplota na termostatech alespoň od dva stupně. Tím by se podle jejích propočtů mohl snížit dovoz ruského plynu asi o sedm procent.

Evropská unie platí Rusku za odběr zemního plynu nyní mnohem více než před invazí. Bruselský institut Bruegel spočítal, že zatímco 23. února zaplatila EU Rusku 267,2 milionu eur, o den později, tedy v den zahájení invaze, už to bylo 442,2 milionu eur. Ruská plynárenská společnost Gazprom uvedla, že plyn do Evropy nadále dodává přes území Ukrajiny v objemech, které má s odběrateli smluvně dohodnuty. Objem suroviny přes plynovod Nord Stream 1, který po dně Baltského moře spojuje Rusko přímo s Německem, se ale snížil.