Lidé se dočkají nižších daní. Stát ale bude muset sehnat peníze jinde, varují ekonomové

Lidé se dočkají nižších daní. Stát ale bude muset sehnat peníze jinde, varují ekonomové
Ministryně financí Alena Schillerová spolu s předsedou vlády Andrejem Babišem Foto: Jan Zatorsky
Ekonomika

RUŠENÍ SUPERHRUBÉ MZDY

Ladislav Šustr

Stát se po cílené pomoci aerolinkám, lázním či zemědělcům konečně obrací i na zaměstnance. Premiér Andrej Babiš totiž chce podle programového prohlášení vlády zrušit superhrubou mzdu a nahradit ji 15% sazbou daně z příjmu. Ekonomové si krok pochvalují, protože do peněženek občanů přinese znatelné příjmy. Na druhou stranu upozorňují, že se jedná o politický krok před volbami. Ve výsledku může státní kasa utržit velký výpadek, který bude naopak kompenzován v určité formě šetření.

Ke zrušení superhrubé mzdy se v minulosti zavázala jak Sobotkova, tak obě Babišovy vlády. Institut měl sám zaniknout v roce 2015, přesto hnutí ANO spolu se sociální demokracií hlasovalo pro zachování superhrubé mzdy, která představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. V nadcházejícím volebním roce tak Babiš přichází po sedmi letech, co se podílí na vládě, s jejím definitivním zrušením.

Premiér ale překvapivě nepostupuje podle programového prohlášení, kde má být superhrubá mzda nahrazena 19 procentní sazbou daně z příjmu. Místo toho vykrádá dřívější návrh ODS se zdanění ve výši 15 procent. To ve výsledku znamená, že při původním návrhu by pracovníkovi s platem 30 tisíc korun zbylo měsíčně v peněžence o tři sta korun více. Nový Babišův návrh by při stejném platu ponechával navíc 1530 korun.

Podle ekonomů se může jednat o dobrý krok, který má ovšem spoustu otazníků. Největším zůstává výsledný výpadek ve státním rozpočtu, který může dosáhnout až 90 miliard korun. „Pro státní rozpočet je to samozřejmě obrovský výpadek, ale pokud by si měla vláda vybrat, kde investovat v době recese 90 miliard, není lepší způsob, než snížení daní zaměstnancům. Ti u nás mají obrovské daňové zatížení i v porovnání se světem a navíc je to způsob investice, kde není potřeba vybrat peníze od lidí a doufat, že si je nerozeberou zájmové skupiny a nepropadnou korupci. Tady jednoduše zůstanou v kapsách lidí. Navíc se tyto peníze z velké části budou utrácet a celkový dopad na rozpočet tak bude nižší, než avizovaných 90 miliard,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom Roklen Dominik Stroukal.

Ten se také obává možného koaličního jednání a kompromisů, zda Andrej Babiš nenastřelil první číslo, na které si vzpomněl. „V kompromisu může dojít k mnohem horšímu zásahu, tedy ke zrušení superhrubé mzdy a zároveň ke zvýšení daní na dříve avizovaných 19 procent. Je potřeba to chápat především jako politický krok,“ řekl dále Stroukal.

O obrovském zdanění práce, se kterým se v Evropě vynikáme, mluví odborníci již dlouhou dobu. V době nadcházející ekonomické krize je však s podivem, že se premiér ke zrušení superhrubé mzdy odhodlal.

„Jedná se o rozumný návrh, protože poměrně vysoké zdanění práce je jedním z největších omylů tuzemského daňového systému. Šlo by o relativně citelné, oproti stávající situaci více než čtvrtinové snížení příslušné daňové zátěže. V náročné době, kterou česká ekonomika prochází, ji dodá žádoucí vzpruhu. Bohužel, jak už bývá u podobných návrhů zvykem, není jasné, “kde na to vláda vlastně vezme”. Pokud totiž nepředloží adekvátní úsporná opatření, kterými se snížení daně bude financovat, o žádné snížení daní ve výsledku jít nemusí. Vzniklý dluh totiž bude placen nakonec opět z daní, byť zřejmě jiných, než je daň ze mzdy,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Jasno zatím není ani v koalici, protože sociální demokracie dala v minulosti několikrát hlasitě najevo, že se jedná o návrh ministryně financí Aleny Schillerové a hnutí ANO. Sociálnědemokratický poslanec Václav Votava se na sociální síti Twitter podivil, že se dřívější návrh změnil. „Zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazby daně 15 procent z hrubé mzdy podle návrhu premiéra Babiše znamená výpadek příjmů 90 miliard ve státním rozpočtu! Jako kdyby tady nebyla pandemie a obrovské zadlužení státu,“ uvedl Votava.

Ve vlákně si Votava poté notoval s někdejším ministrem průmyslu a zemědělství Janem Mládkem. „Je to jen PR. Změna z 15 procent superhrubé na 19 procent hrubé by mohla zaměstnancům snížit daňovou zátěž o cca 1 procentní bod. Pro příjmy z kapitálu by to ovšem bylo zvýšení sazby na 19 procent, respektive 23 procent. Snížení na 15 procent by pomohlo zaměstnancům velmi, příjmy z kapitálu nechalo stejné. Ale to je drahé,“ napsal Mládek.

Nad Babišovým návrhem ale také kroutí hlavou i komunistický poslanec Jiří Dolejš. „Bohužel, firmu by tak neřídil. Aspoň ty úpravy daní dělat komplexně a dávkovat to podle fáze ekonomického vývoje a ne jen podle politického cyklu,“ řekl Dolejš.

Superhrubou mzdu prosadila v roce 2007 vláda Mirka Topolánka. Podle někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska to bylo tím, že v témže roce byly čtyři progresivní sazby daní z příjmů fyzických osob. „Změna přišla k 1. 1. 2008, protože rok předtím se schválila jedna sazba 15 procent ze superhrubé mzdy. Další milník je rok 2012, kdy je schválena solidární přirážka, která znamenala v podstatě druhou sazbu. Ta je schválena pouze na 3 roky a poté měla superhrubá mzda zaniknout s jednotnou sazbou 19 procent. Superhrubá mzda byla zrušena zákonem, který platil od roku 2012 s účinností k 1. 1. 2015. To bylo v našem právním řádu a hnutí ANO spolu s ČSSD to zrušili,“ řekl pro Echo24 Kalousek.

Foto: Echo24