Žádné rozvolnění. Vláda si chce zajistit tvrdší pravomoci omezovat život

NOVELA PANDEMICKÉHO ZÁKONA

Žádné rozvolnění. Vláda si chce zajistit tvrdší pravomoci omezovat život
Demonstrace před Poslaneckou sněmovnou proti novele pandemického zákona. Foto: Echo24
3
Domov

Záviš Dobiašovský

Novela pandemického zákona budí vášně ve sněmovně i na ulicích. Po vetu SPD se tak její projednání zřejmě o týden zpozdí. V době, kdy některé státy začínají rozvolňovat či zcela rušit protiepidemická opatření, novela výrazně rozšiřuje pravomoci úřadů omezovat život a podnikání v zemi. Novela také nově navrhuje neomezenou dobu platnosti zákona, ta původní má vypršet už v únoru.

V zemi pomalu vrcholí vlna varianty omikron a data z Česka i zahraničí zatím ukazují spíše na pozitivní vývoj, který nevede k přetížení nemocnic či tak vysokým počtům úmrtí jako u vln předchozích. Například vláda ve Velké Británii, kde omikron převládl oproti Česku s předstihem, avizovala na tento týden konec i většině posledních protiepidemických opatření. Skončí tak například i průkazy bezinfekčnosti pro vstup do klubů či na větší akce. Zůstanou pouze jako dobrovolná možnost pro provozovatele. „Vzhledem k tomu, že se covid-19 stává endemickým, musíme nahradit právní požadavky radami a doporučeními,“ řekl britský premiér Boris Johnson.

Vláda v Česku zatím s uvolňováním pravidel čeká, až se varianta omikron dostane na klesající dráhu. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je reálné začít měnit opatření v druhé polovině února či začátkem března. Jeho odborný tým na to připravuje tři varianty řešení. Odborníci ministerstva by pak měli připravit kromě krátkodobého „modelu“, který by měl podle Válka platit zhruba do konce léta, také model, který by měl platit dlouhodobě. „A dlouhodobě myslím opravdu dlouhodobě,“ dodal ministr Válek na poslední tiskové konferenci po jednání vlády.

V kontextu toho podle něj došlo právě i k úpravám pandemického zákona. Ty měla projednat ve zrychleném režimu Poslanecká sněmovna už v úterý. Podle předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka k tomu však nedojde kvůli vetu SPD. „Pravděpodobně k němu bude muset být mimořádná schůze příští týden v úterý,“ řekl Michálek před jednáním sněmovny. A potvrdil to následně i šéf SPD Tomio Okamura.

Stěžejní část současné verze zákona o vydávání protikoronavirových opatření má nyní platnost do konce února. Novela však rozhodně není pouhým prodloužením platnosti. V době, kdy se podle odhadů očekává výrazné zlepšování epidemie v zemi, totiž přiřkne úřadům výrazně tvrdší kompetence v uvalování protikoronavirových restrikcí.

Pandemický zákon vstoupil v platnost v minulém roce jako alternativa k nekonečnému prodlužování nouzového stavu. Minulá vláda se však v jeho rámci dostala nesčetněkrát do křížku s Nejvyšším správním soudem kvůli nezákonným omezením podnikání a života v zemi. Ten například shodil i přísné a plošné omezování provozoven služeb, včetně restaurací, ubytování či trhů a tržnic. Nová vláda si chce však v tomto směru „pootevřít dvířka“. Kompetence dané úřadům se mají zkrátka za tyto soudem vytyčené mantinely rozšířit.

Nově tedy ministerstvo navrhlo, aby se regulace týkala všech provozoven podle živnostenského zákona, tržišť a tržnic. Orgány budou mít možnost například omezit jejich provozní dobu. Týkat by se to mělo i služeb kadeřnic, pedikérek, taxislužby či umělecké činnosti, tedy takových služeb, u nichž místem výkonu není samotná provozovna. Regulovat bude možné také všechny typy sportovišť a sportu, dosud mohly úřady část sportovních aktivit omezit jen podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nikoliv podle pandemického zákona. Nově bude možné vydat mimořádná opatření pro všechny typy školských a vzdělávacích zařízení pro děti od tří let včetně například dětských skupin.

V zákoně je také nově uvedeno, že nařízení izolace nebo karantény mohou hygienici a další pracovníci dotyčnému oznámit ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředků komunikace na dálku. I nyní hygienici rozhodnutí o izolaci či karanténě sdělují často po telefonu, v současnosti se ale podle soudu jedná o nezákonný postup.

To i další aspekty novely kritizoval například odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál, bývalý kandidát Pirátů na ministra zdravotnictví, který na právní aspekty boje s pandemií upozorňuje dlouhodobě. „Problém spočívá v tom, že ministerstvo zdravotnictví vydávalo nesmysly a soud jim to rušil. Z části proto, že to byly věcné nesmysly, z části z formálních důvodů. Oni se teď chtějí zbavit těch formálních důvodů tím, že si rozšíří kompetence tak, aby jim to z těch formálních důvodů soud zrušit nemohl,“ řekl deníku Echo24 Dostál.

Špatně je podle něj i snaha ministerstva přivlastnit si kompetence, jako je omezování venkovních sportů, aktivit, dětských táborů či farmářských trhů, kde je podle něj epidemická rizikovost nanejvýš mizivá. „Ze státoprávního hlediska je nežádoucí, aby mimo nouzový stav, to znamená mimo kontrolu parlamentu, mohl rozhodovat ministr zdravotnictví o zásadních zásazích, které nemusí úplně souviset s pandemií. Konkrétně například venkovní sport, to je úplně špatně. A mám veliký strach z toho, jak to rozhodování probíhá, kdy to reálně ani nedělají úředníci, ale nějaká skupina lidí, kteří politicky ani právně za nic neodpovídají,“ dodal Dostál.