Do Brna míří miliarda z EU. „Živá laboratoř“ má zkoumat zdraví

Věda a výzkum

Do Brna míří miliarda z EU. „Živá laboratoř“ má zkoumat zdravíNové
Domov

Karolína Vaverková

Téměř miliarda korun míří do Brna. Tamní Masarykova univerzita dostane peníze z EU a částečně i z národního rozpočtu na výzkum toho, co ohrožuje lidské zdraví. „Miliarda z EU promění Brno v evropské centrum výzkumu faktorů, které ovlivňují zdraví lidí,“ uvedla Masarykova univerzita. Ohromnou dotaci bude čerpat sedm let.

Peníze zamíří do centra pro výzkum toxických látek Recetox, které spadá pod přírodovědeckou fakultu. „Recetox posílí mezioborovou spolupráci napříč univerzitou a vytvoří dlouhodobé partnerství s předními evropskými výzkumnými institucemi, jako je University College London a ETH Zurich nebo síť evropských biobank BBMRI,“ dodala univerzita.

Živá laboratoř

Studium faktorů ovlivňujících lidské zdraví chce univerzita rozvíjet v rámci tzv. živé laboratoře. „Koncept živé laboratoře znamená, že děláme vědu s lidmi a pro lidi. Že jim nabízíme, aby se zapojili do našeho výzkumu, abychom mohli sledovat, jak žijí, co je trápí a jaké má environmentální, sociální, ekonomické či politické prostředí na každého z nás vliv,“ uvedla pro Echo24 ředitelka centra Recetox a profesorka environmentální chemie Jana Klánová.

„Každý z nás je jiný, má jiné genetické či sociální vlohy a citlivosti, jinak reaguje na různě stresory. Proto je třeba, abychom všechno toto ve svém výzkumu zohlednili. Nejde ale jen o to, že od lidí chceme nějaká data, jde také o to, že jim je vrátíme. Mají možnost se dozvědět více o tom, čemu jsou vystaveni a jak se před tím chránit. Třetí složkou živé laboratoře jsou také lokální politici. Jde nám totiž o to, aby se s výsledky výzkumu hned začalo pracovat v rozhodovacích procesech,“ dodala Klánová.

Dotace tak pomůže budovat síť vědců, ale i politiků, aby se zjištěné informace převedly pro praxe. „Naším cílem je vybudování komunity, která bude společně pracovat na zdravé budoucnosti naší společnosti. Kromě spolupráce s výzkumnými institucemi, státními a regionálními orgány chceme prohloubit vazby s místními podniky a samozřejmě i s obyvateli regionu, kteří nám pomáhají získávat cenná data, a proto by měli nové vědecké poznatky také jako první využívat,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

„Propojení mnohovrstevných dat o výskytu škodlivých látek v prostředí, jejich účinku na organismus, zdravotním stavu obyvatel, jejich životním stylu, návycích i sociálním postavení a současná aplikace nejnovějších informačních technologií, metod umělé inteligence a strojového učení přispěje k poznání klíčových parametrů rozvoje chronických onemocnění a umožní hledat nejefektivnější cesty jejich prevence a diagnostických i terapeutických nástrojů,“ dodala Jana Klánová.

Foto:

Týdeník Echo.

Dále čtěte:

Pokud mě prezident pozve, na Hrad přijdu, říká nový rektor a vyhlašuje „boj“ Praze

Masarykova univerzita zahájila 10 řízení o odebrání titulu kvůli plagiátorství