Lipavský před ruskými uprchlíky zavřel dveře, v Německu odpůrce mobilizace vítají

UPRCHLÍCI PŘED MOBILIZACÍ

Lipavský před ruskými uprchlíky zavřel dveře, v Německu odpůrce mobilizace vítají
Rusové utíkají před mobilizačním rozkazem. Foto: Shutterstock
1
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že Česko nebude přijímat ruské uprchlíky, kteří se snaží uniknout před mobilizačním rozkazem. Ke stejnému stanovisku dospěly i pobaltské země. Německo naopak uprchlíky z Ruska rádo přivítá. „Kdo nenávidí cestu, kterou zvolil Putin, a miluje liberální demokracii, je v Německu srdečně vítán,“ uvedl německý ministr spravedlnosti.

Podle vyjádření mluvčí Evropské komise je rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, na členských státech EU. Unijní státy by podle ní měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit. Zástupci zemí evropského bloku podle komise v současnosti debatují o tom, jak na novou situaci zareagovat, a měli by zaujmout společnou pozici. Další jednání by mělo proběhnout v pondělí.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský avizoval, že Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v ČR podmínky pro udělení humanitárního víza. „Rozumím, ze Rusové prchají před čím dál zoufalejšími rozhodnutími Putina. Ale ti, kteří ze země utíkají proto, že nechtějí plnit povinnost uloženou jejich vlastním státem, nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza,“ uvedl.

Německo je naopak připraveno dezertéry přijmout, uvedla to německá ministryně vnitra Nancy Faeserová v rozhovoru, který má v neděli otisknout deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Stejné stanovisko potvrdil i  německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann, který uvedl že Rusové prchající ze své země jsou v Německu vítáni. „Mnoho Rusů zjevně opouští svou vlast: Kdo nenávidí cestu, kterou zvolil Putin, a miluje liberální demokracii, je v Německu srdečně vítán,“ uvedl.

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v době vydání článku na dotaz deníku Echo24 nereagoval. Šéf sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) odpověděl, že souhlasí s tím, aby si migrační politiku každý stát upravoval samostatně. „A určitě také souhlasím s opatrným přístupem v této věci. Nevím, proč by se u nás měli střetávat Ukrajinci s dočasnou ochranou s ruskými branci, byť prchajícími před mobilizací do ozbrojených sil RF. Změnu Putinova autoritativního režimu musí provést nespokojení ruští občané, kteří v zemi zůstanou,“ uvedl Žáček.

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek redakci napsal, že by nepustil do ČR žádné ruské turisty, studenty, pracovníky ani podnikatele, skuteční uprchlíci podle něj ale musí dostat šanci do azylového řízení vstoupit. „Jestli je osoba v nebezpečí pronásledování nebo ne a pokud ano, má nárok na udělení azylu. Ale pouhá nechuť jít do armády sama o sobě na azyl nestačí, ale měli by mít šanci o azyl požádat a řízením projít,“ napsal Echu24 Rozumek.

„V první vlně by měly být mobilizovány, povolány do vojenské služby, dvě skupiny osob. První z nich budou mladí muži ve věku 22 až 26 let, kteří nedávno ukončili základní, povinnou vojenskou službu, a také důstojníci v záloze požadovaných vojenských specializací – např. dělostřelci, tankisté, průzkumníci, námořní pěchota, výsadkáři, speciální jednotky, piloti, vojáci protivzdušné obrany apod.,“ komentuje pro deník Echo24 bývalý voják a redaktor odborného Armádního technického magazínu (ATM) Dušan Rovenský.

Značnou část Rusů středeční mobilizační rozkaz prezidenta Vladimira Putina vyděsil natolik, že se dali na útěk. Více se nesouhlas s mobilizací projevil v evropské části Ruska. Už během středy došlo k vyprodání jednosměrných letenek do některých destinací, kam Rusové nepotřebují víza. Rusové utíkají letecky hlavně do Turecka, Ázerbájdžánu nebo Arménie. Mobilizace se má údajně týkat 300 tisíc Rusů s vojenskou zkušeností, vše ale napovídá tomu, že ve skutečnosti půjde o mnohem větší počet lidí. Za neuposlechnutí rozkazu k povolání do armády jim hrozí podle nové legislativy až 10 let vězení. Více jsme o ruské mobilizaci psali zde.

Česká republika přijala v reakci na ozbrojený konflikt na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, podporované Běloruskou republikou, řadu opatření. Patří mezi ně i omezení vízových služeb pro občany Ruska a Běloruska. Žádost o krátkodobé schengenské vízum mohou ale v ČR stále podat například rodinní příslušníci občana EU.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články