Britští poslanci podpořili práva občanů také po brexitu bez dohody. Londýn o to požádá i EU

Britští poslanci ve středu v sérii hlasování o návrzích na další postup v brexitovém procesu podpořili požadavek, aby i v případě odchodu Spojeného království z Evropské unie bez dohody byla zaručena práva občanů EU žijících v Británii a stejně tak práva britských občanů žijících v členských zemích bloku. Ministr pro brexit Stephen Barclay v reakci na poslanecký návrh už krátce před zahájením hlasovacího bloku oznámil, že vláda o to v nejbližších dnech oficiálně požádá EU.

Z předložených návrhů naopak neprošel ten ze Skotské národní strany (SNP), který požadoval odmítnutí brexitu bez dohody za jakýchkoli okolností a nehledě na skutečný termín odchodu Spojeného království z EU. Britští poslanci přitom na konci ledna schválili jiný návrh o odmítnutí neřízeného vystoupení z unie.

"Je významné, že parlament ve středu hlasoval proti tomu, aby byl brexit nadobro vyřazen ze hry. Opravdu ano," hodnotil na twitteru moderátor televize ITV Robert Peston skutečnost, že dodatek SNP neuspěl rozdílem 36 hlasů. "Ani by to nebylo závazné rozhodnutí. Takže ti, kdo říkají, že parlament by vždy hlasoval proti brexitu bez dohody, jsou zcela evidentně na omylu," dodal Peston.

Poslanci naopak schválili návrh labouristické poslankyně Yvette Cooperové. Ten stanoví, že pokud parlament 14. března odhlasuje odklad brexitu, musí o toto opatření vláda požádat unii a změnit v zákoně datum brexitu. Dodatek v zásadě opakuje to, co v úterý poslancům slíbila premiérka Theresa Mayová.

Britští komentátoři si nicméně všímají toho, že velká část konzervativních poslanců pro požadavek Cooperové nehlasovala, ačkoli návrh nakonec měl oficiální podporu vlády. Nejenže 20 konzervativců hlasovalo proti, dalších 88 se zdrželo. Více než třetina poslanců vládní strany se tak v podstatě vzepřela vůli kabinetu.

Návrh týkající se práv občanů, o němž se nakonec formálně nehlasovalo, protože získal všeobecnou podporu, předložil konzervativní poslanec Alberto Costa. Text vyzývá kabinet, aby bez ohledu na další vývoj brexitového procesu "při nejbližší příležitosti" usiloval o domluvu s unií, že bude platit ta část dojednané brexitové dohody, která se týká ochrany práv občanů EU žijících v Británii a naopak.

Mluvčí vlády již předtím připomněl, že premiérka Mayová se k zachování práv unijních občanů v Británii i v případě takzvaného neřízeného brexitu zavázala už dříve. Ne všechny členské země unie se ale podle něj zachovaly stejně. "Důrazně je vyzýváme, aby tak učinily," dodal mluvčí.

Čtěte také: Lékařský zázrak. Chlapec měl při narození 268 gramů. Teď má přes tři kila

Vláda nepodpořila návrh Klause ml. na tresty za mazání příspěvků na Facebooku

Dohodu o podmínkách rozluky, o které Mayová dva roky vyjednávala s Bruselem, již parlament jednou odmítl. Není jisté, zda ji stihne ratifikovat do plánovaného termínu brexitu, tedy 29. března. Ministr Barclay ve středu uvedl, že písemně požádá EU o uplatňování části brexitové dohody o právech občanů, i když dohoda jako celek neprojde.

Costa dnes kvůli svému návrhu přišel o místo ve vládě, v níž zastával jednu z nižších pozic. Oficiálním zdůvodněním úřadu premiérky bylo, že podle obvyklé praxe nemohou členové vlády přicházet s pozměňovacími návrhy k vládním usnesením.

Costův návrh, podobně jako další, o nichž dnes poslanci hlasovali, byl z formálního hlediska pozměňovacím návrhem k vládnímu usnesení o úterním prohlášení premiérky Mayové ke členům Dolní sněmovny. Předsedkyně vlády tehdy poprvé připustila, že Londýn může požádat o odklad brexitu. Podle premiérky se tak ale má stát jen v případě, že britští zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit vyjednanou dohodu o podmínkách odchodu z unie i možnost, že Británie 29. března EU opustí bez jakékoli dohody. Usnesení samotné dnes sněmovnou prošlo hladce.