Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se opět bojuje, Jerevan hlásí mrtvé

KONFLIKT

Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se opět bojuje, Jerevan hlásí mrtvé
Jerevan a Bak před rokem svedly boje o spornou oblast Náhorního Karabachu. Foto: Lenka Klicperová/Markéta Kutilová pro Echo24
1
Svět

Echo24

Z hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem jsou znovu hlášeny boje. Jerevan se podle arménského představitele obrátil s žádostí o pomoc s obranou arménského svrchovaného území na Moskvu, arménský velvyslanec v Moskvě však informaci podle agentury TASS nepotvrdil. Jerevan hlásí mrtvé a raněné, Baku informovalo o dvou zraněných na své straně.

Podle nepotvrzených informací zahynulo kolem 15 arménských vojáků. Jerevan a Baku, které před rokem svedly boje o spornou oblast Náhorního Karabachu, se z přeshraničních útoků obvinily navzájem.

„V důsledku bojů, které rozpoutaly ázerbájdžánské ozbrojené síly po útoku na arménské pozice, má arménská strana ztráty (na životech) a zraněné,“ uvedlo arménské ministerstvo obrany v prohlášení. Dodalo, že Arméni přišli o „dvě vojenské pozice“.

„Podle nepotvrzených informací zemřelo 15 vojáků arménských ozbrojených sil,“ sdělil později šéf výboru arménského parlamentu pro zahraniční vztahy Eduard Agadžanjan podle agentury Interfax. Arménské ministerstvo obrany, podle kterého Ázerbájdžán používá mimo jiné dělostřelectvo, rovněž informovalo, že Ázerbájdžán 12 jeho vojáků zajal.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany z útoku naopak obvinilo arménské jednotky, které podle něj ostřelovaly jeho vojenské pozice. Tvrdí, že v bojích byli zraněni dva jeho vojáci. „Jednotky arménských ozbrojených sil (...) zaútočily na bojové pozice ázerbájdžánské armády v Kelbadžarském a Lačinském okrese,“ uvedl resort obrany podle agentury TASS. Baku dále tvrdí, že útok odrazilo a zničilo část arménské vojenské techniky.

Jerevan mezitím požádal o pomoc Moskvu, uvedl podle agentury Interfax tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Agentura TASS však napsala, že žádost nebyla podána oficiálně a že arménský velvyslanec v Moskvě ji zatím nepotvrdil.

„Vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán zaútočil na svrchované území Arménie, žádáme Rusko, aby bránilo územní celistvost Arménie na základě dohody z roku 1997 (o vzájemné obraně) mezi našimi zeměmi,“ citovala Grigorjana agentura Interfax. Rusko má v Arménii vojenskou základnu.

O situaci na arménsko-ázerbájdžánské hranici v úterý hovořil po telefonu ruský ministr obrany Sergej Šojgu se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a vyzval je, aby se zasadili o snížení napětí. V rozhovoru s arménským ministrem obrany Surenem Papikjanem přislíbil pomoc Moskvy při urovnání konfliktu, napsal TASS s odvoláním na vyjádření arménského ministerstva obrany.

K úplnému klidu zbraní a deeskalaci vyzval Baku a Jerevan šéf Evropské rady Charles Michel, který o úterním vývoji v oblasti jednal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. „EU je (...) v zájmu stabilního jižního Kavkazu odhodlána spolupracovat se svými partnery,“ napsal Michel na twitteru.

Baku a Jerevan před rokem svedly válku o Náhorní Karabach, ovládaný tamními arménskými separatisty. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. To v enklávě rozmístilo své vojáky jako mírové síly. Po konci šestitýdenní války sice v arménských rukou zůstala většina Náhorního Karabachu, který ovládli tamní arménští separatisté na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Konflikt si vyžádal na 7000 obětí z řad vojáků a asi 150 mrtvých civilistů.

Na společných hranicích pravidelně dochází ke střetům. Dohoda rovněž zanechala mnoho otázek nedořešených, včetně právního statusu Náhorního Karabachu a Arménů, kteří tam žijí, poznamenala agentura Reuters. V listopadu se situace výrazně zhoršila, o víkendu se Baku a Jerevan vzájemně obvinily ze střelby na hranici a v pondělí arménský premiér obvinil Ázerbájdžán z narušení společné hranice, což Baku později popřelo.