Téměř každá třetí firma vrací peníze kvůli Antiviru. Stát získal zpět desítky milionů korun

Podnikatelé se ještě nestačili oklepat z jarního vypnutí ekonomiky a kromě dalšího poklesu poptávky musí řešit i starosti s úřady. Řeč je o programu Antivirus, který odborníci často nazývají slovy umělé držení zaměstnanosti. Při podání žádosti totiž musí společnosti počítat s tím, že na ně přijde kontrola. Podnikatelé dosud, podle statistik úřad práce poskytnuté pro Echo24, museli vrátit dohromady částku blížící se 20 milionům a ze zkontrolovaných firem pochybilo 30 procent společností.

Program Antivirus se rozběhl na začátku dubna a v krizové době měl pomoci udržet nezaměstnanost na nízkých číslech. Fungovat měl podle některých hlasů ale jen v době nutnosti. Zatím ale stále funguje dál. Kritici totiž programu vyčítají, že firmy pobírající příspěvek musí mít své lidi doma na překážkách a vůbec nepracují. Společnosti tak nejdříve musí své zaměstnance zaplatit a odvést odvody a až poté zpětně žádat o peníze stát.

Fungování Antiviru a jeho kontroly má v gesci ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), které s prošetřováním firem začalo ihned. Kontroly mají na starosti úřady práce a vyskytly se i případy, kdy do firmy nakráčela kontrola ještě předtím než vůbec dorazily peníze.

Ke konci září zahájily úřady práce celkem 869 kontrol a do 30. září ukončily 498 prověřování. „Z výše uvedeného počtu ukončených průběžných veřejnosprávních kontrol došlo u 150 zaměstnavatelů k pochybení, tedy 30,12 procenta z kontrolovaných zaměstnavatelů, které mělo za následek buď částečné, nebo úplné vrácení příspěvku v celkové výši 19 451 063 korun,“ řekla pro Echo24 mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Ze 150 chybujících firem vrátilo částečný příspěvek 127 zaměstnavatelů a 23 firem pak muselo vrátit příspěvek celý.

Podnikatelé se navíc musejí připravit na důkladnou kontrolu, která se zaměřuje zejména na oprávněnost čerpání poskytnutého příspěvku, kde kontrolory nejvíce zajímá doložení mzdových podkladů a vyplacení mzdových úhrad, odvodů, mzdové listy a evidenci pracovní doby. Dále se zkoumají i pracovní smlouvy se všemi dodatky u zaměstnanců, na které se příspěvek vztahoval. „Stejně tak je potřebné, aby zaměstnavatelé prokázali, že zaměstnanci nebyli ke dni vyúčtování ve výpovědi. V neposlední řadě musí zaměstnavatelé při kontrole předložit vnitřní předpisy upravující překážky v práci, dohody s odborovými organizacemi opravňující k výplatě snížené náhrady mezd a doklady vedoucí k oprávněnosti překážek v práci,“ řekl dále Beránková.

Při kontrolách ale není nejčastější chybou, že by například zaměstnanec pracoval, i když musel být na překážkách doma. Mezi časté chyby se podle úřadu řadí chybně stanovený průměrný výdělek, chybné zařazení zaměstnanců do režimu A či B nebo došlo k záměně hrubé mzdy za náhrady mezd. Při kontrolách se například přišlo i na to, že si firma nárokovala příspěvek na náhradu mzdy na zaměstnance, který byl na překážkách již před koronavirovou krizí.

Někteří odborníci již volají po konci Antiviru a chtějí jeho nahrazení účinným programem typu kurzarbeit. Vláda Andreje Babiše již schválila obdobnou předlohu, která vychází z německého či rakouského modelu. Program sice vychází ze svých sousedských protějšků, kdy se zaměstnancovi zkrátí úvazek a jeho mzdu si podělí stát i zaměstnavatel. Přesto je ale v podstatných částech jiný. Zástupci firem kritizují zejména odvádění sociálního pojištění z faktické mzdy. Navíc budou společnosti muset odvádět sociální pojistné ze státní podpory v částečné zaměstnanosti.

„Tedy kurzarbeit na český způsob bude v praxi znamenat, že stát si ze 100 korun vyplacených v rámci podpory obratem vyinkasuje od zaměstnavatele kolem 38 korun na sociálním a zdravotním pojištění. Aktuální návrh je další ilustrací toho, jak stát velkoryse provádí svou sociální politiku za peníze podnikatelů. Stát pokračuje ve své protipodnikatelské politice, když dále deleguje na podnikatele roli státní sociální a zdravotní pojišťovny,“ uvedl pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.

Spuštění programu pak bude záležet na vládě a nikoliv na jednotlivých úřadech práce, jako je tomu běžné například v Německu. Babiš v pondělí přiznal, že nastavení kurzarbeitu se moc nepovedl a nikdo s ním není spokojený. Očekává tak proto v Poslanecké sněmovně ostrou debatu, která by měla začít ve středu.