Krize s energiemi může ukončit nesmyslné stěhování europarlamentu. Němci chtějí šetřit

ENERGIE VE EVROPĚ

Krize s energiemi může ukončit nesmyslné stěhování europarlamentu. Němci chtějí šetřit
Sídlo Evropského parlamentu ve Štrasburku. Foto: Evropský parlament
1
Domov

Němečtí europoslanci napříč politickým spektrem vyzvali Evropský parlament, aby přijal konkrétní úsporná opatření s ohledem na energetickou krizi. Podle německého magazínu Spiegel navrhli, aby se přes zimu vyprázdnilo sídlo parlamentu ve francouzském Štrasburku. Zákonodárci se mají scházet jen v Bruselu.

„Až do jara bychom se měli setkávat pouze v Bruselu,“ řekl politik CDU Peter Liese. Podle deníku Bild vyjádřil své obavy také v dopise předsedkyni Evropského parlamentu Robertě Metsolaové.

EU doufá, že podobné zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Podle Evropské komise by mohlo odebírání příjmů za levnější elektřinu v kombinaci s příspěvky od sektoru fosilních paliv přinést do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč).

Podle europoslance Moritze Körnera (FDP) by měla být budova parlamentu ve Štrasburku „okamžitě uložena k zimnímu spánku“. Politik německé SPD svůj požadavek zdůvodnil voláním po úsporách občanů EU. „Vytápění a osvětlení dvou komplexů budov v Bruselu a Štrasburku současně je výsměchem daňovým poplatníkům,“ řekl Körner.

Poté také poslanec za Zelené Daniel Freund považuje delší přerušení parlamentní činnosti ve Štrasburku po zimě za myslitelné. Podle něj by se Parlament EU neměl nadále scházet ve Štrasburku, „dokud nebude energetická krize zažehnána“.

Evropská federace daňových poplatníků rovněž vyzývá k přehodnocení dojíždění do zaměstnání. „Pojízdný cirkus“ je „ekologickou a ekonomickou katastrofou“, uvedl generální tajemník Michael Jäger pro deník Bild. „Doufejme, že současná krize povede k přehodnocení,“ řekl.

Společný postup EU přichází poté, co řada zemí zavedla národní opatření ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií a odvrátit rozsáhlé sociální problémy či uzavírky ve výrobě. Velkoobchodní cena elektřiny se v unii v létě vyšplhala až na 1000 eur za MWh, načež tento měsíc klesla zhruba na polovinu. Unijní činitelé nárůst připisují především Rusku, které dramaticky snížilo dodávky plynu, což vedlo k prudkému zdražení suroviny.

Evropský blok aktuálně hledá cestu, jak tento vývoj zvrátit, zatím ovšem nenachází shodu na konkrétním způsobu. Mnohé členské země volají po zastropování ceny plynu importovaného na lodích i sítí plynovodů, Evropská komise ovšem dává najevo, že preferuje jiné cesty.