Úroková sazba je na 7 %. „Trhy čekaly větší zásah jestřábů, ČNB musí dál intervenovat“

Razantní navýšení základní úrokové sazby Českou národní bankou se očekávalo vzhledem k poslednímu zasedání „jestřábí“ bankovní rady před příchodem nového guvernéra Aleše Michla. Zvýšení sazby na sedm procent je však podle reakcí trhu přeci jen mírné. Koruna totiž po oznámení zvýšení projevila tendenci jemně oslabovat. Je tedy možné, že centrální banka bude muset dále intervenovat za silnější korunu a prodávat část devizových rezerv.

Bankéři ČNB zvýšili základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Dnes šlo tak o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Podle některých ekonomů však trhy čekaly ještě větší překvapení a zvýšení sazby nad sedm procent. „Pokud dnes ČNB chtěla trhy překvapit coby opravdu odhodlaný bojovník s inflací, měla základní úrok zvýšit nad úroveň 7 procent. Dokonce ani hodnota 7,25 procenta by trhům zřejmě nestačila, neboť s navýšením na takovou cifru nezanedbatelná část mezinárodních měnových obchodníků počítala,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Koruna jemně oslabovala

„Koruna má po oznámení zvýšení tendenci spíše jemně oslabovat. Trh tedy sázel na to, že ČNB „do toho bouchne“ ještě víc. Centrální banka tak zřejmě bude muset nadále intervenovat za silnější korunu prodejem části devizových rezerv, od první půle května už takto vydala více než 125 miliard korun,“ dodal Kovanda.

Další vývoj základní úrokové sazby je nyní nejistý kvůli obměně bankovní rady ČNB a novému guvernérovi. Nový guvernér Aleš Michl totiž signalizoval, že bude prosazovat více „holubičí“ postoj a tedy stabilizaci základní úrokové sazby. „Holubičí“ postoj pak vede k tlaku na oslabování koruny, proti němuž musí ČNB intervenčně zasahovat.

Ekonomové však také upozorňují na to, že další výrazné navýšení základní úrokové sazby přispěje k potlačení ekonomického růstu. „Již ve třetím a zejména pak čtvrtém čtvrtletí se tuzemská ekonomika ocitne s nejvyšší pravděpodobností v recesi. Otázkou je, jak bude hluboká a jak dlouho bude trvat,“ tvrdí partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.

Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů rady, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro stávajícího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu. Těm na konci června vyprší mandát.

Guvernér Rusnok uvedl, že bankovní rada považuje rizika vývoje odhadovaného v rámci květnové prognózy za výrazně proinflační, proto měnová politika dále zpřísňuje. Mezi rizika zařadil například zdražení energií v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska, slabší kurz koruny nebo vývoj rozpočtové politiky.

„Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky,“ uvedl Rusnok.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.