1 Protest proti normalizaci

Sebeupálení na Velký pátek. Zaslouží si Evžen Plocek vyznamenání?

, Nové

Témata: , , , ,

Před padesáti lety se 4. dubna 1969 na Velký pátek zapálil na protest proti normalizaci po srpnové okupaci devětatřicetiletý muž jménem Evžen Plocek, zemřel o pět dní později. Prezident Miloš Zeman v lednu řekl, že Plocka nevyznamená. To ale nyní žádá občanská iniciativa Odkaz Evžena Plocka z Jihlavy, odkud Plocek pocházel a kde se zapálil. 

Deník Echo24 se na základě zákona o svobodném přístupu k informacím prezidentské kanceláře tázal, kdo zpracoval historické posudky, na jejichž základě se prezident Zeman rozhodl Plocka nevyznamenat. Deník Echo24 se ptal i na důvody nevyznamenání. „Mohu pouze poznamenat, že v případě pana Plocka, na rozdíl od Jana Palacha, Jana Zajíce i dalších, lze s úspěchem pochybovat o jeho motivaci,“ řekl totiž v lednu Zeman.

Žádost o informace ale prezidentská kancelář odmítla s tím, že posudky „byly předloženy soukromými osobami a byly vytvořeny bez použití veřejných prostředků a Kancelář prezidenta republiky si je nenechala zpracovat.“ Tím podle kanceláře zaniká na informace nárok.

To je ovšem v přímém rozporu s tím, co prezident Zeman uvedl 20. ledna v rozhovoru pro Blesk.cz. „Nechal jsem si zpracovat nezávislé odborné posudky od historiků, lokálních i celostátních,“ uvedl Zeman.

„Jsem pro lidskou tvář – nesnáším necit – Evžen“

Evžen Plocek byl zastáncem reformních myšlenek pražského jara 1968. Na rozdíl od Jana Palacha a Jana Zajíce se ale o jeho činu široká veřejnost tehdy nedozvěděla. O Plockově činu odvysílal ještě večer krátkou zprávu rozhlas. To však upozornilo úřady, které vzápětí vyhlásily informační embargo. Do celostátního tisku tak tehdy nepronikla o Plockovi ani řádka, kromě malé zprávy v černé kronice Rudého práva, která ale neuváděla ani iniciály. „V podvečer dne 4. dubna došlo na náměstí Míru v Jihlavě k pokusu o sebevraždu upálení. Čtyřicetiletý muž se polil zatím nezjištěnou hořlavinou. Motiv činu se vyšetřuje,“ uvedl 8. dubna 1969 deník.

Od roku 1955 byl Plocek členem KSČ, v roce 1968 byl členem okresního výboru strany. Angažoval se i v komunisty ovládaných odborech. Po srpnové okupaci byl delegátem vysočanského sjezdu KSČ, který žádal okamžité stažení cizích vojsk. Tento sjezd ale později Husákovo vedení komunistické strany prohlásilo za nelegální.

Kolem Plockova činu se objevila řada spekulací, že to nemuselo být sebeobětování z politických důvodů, ale mohl to být čin ze soukromých pohnutek. Podle Karla Němce z jihlavské iniciativy je ale jeho politická motivace neoddiskutovatelná. Kritickým badatelům vyčítá mimo jiné to, že se odvolávají na záznamy Státní bezpečnosti pořízené až půl roku po Plockově smrti.

Tomu, že motiv byl politický, nasvědčovaly například dva papíry, které Plocek krátce před činem odhodil. Na ně vlastní rukou napsal: „Jsem pro lidskou tvář – nesnáším necit – Evžen“ a „pravda je revoluční – napsal Antonio Gramsci“. Ostatně na Plockově pamětní desce v Jihlavě dnes stojí, že se upálil „na protest proti normalizační politice KSČ“.

Jihlava si výročí Plockovy smrti připomene 10. dubna

Iniciativa Odkaz Evžena Plocka vedená Karlem Němcem v minulosti dosáhla pro Plocka titulu čestného občan Jihlavy a chtěla by po něm pojmenovanou ulici. Další metou je státní vyznamenání, přispět má k tomu vyjádření ministerstva obrany posuzující Plockovo jednání z pohledu protikomunistického odboje, řekl Němec. Jihlava si výročí Plockovy smrti připomene 10. dubna.

Vyjádření ministerstva obrany je podle Němce silným argumentem k tomu, proč dál usilovat o to, aby byl Plocek oceněn státním vyznamenáním obdobně jako Jan Palach nebo Jan Zajíc. Iniciativa o to usilovala prostřednictvím návrhu zaslaného Senátu i v roce 2014 a 2016. A bude usilovat dál, ačkoli prezident Zeman uvedl, že žádosti o vyznamenání s odkazem na posudky, které si nechal zpracovat, nevyhoví, protože o politické motivaci lze u Plocka pochybovat.

Němec stejně jako řada jiných badatelů o politickém motivu ale nepochybuje. „Plocek si vyznamenání zaslouží, v úsilí získat pro něj vyznamenání nepolevíme, i kdybychom měli čtyři roky počkat,“ řekl Němec.

Dále čtěte: Hlavatý byl první po Palachovi. Upadl ale do zapomnění. Motiv upálení není jasný

Příběh svobody

99 Kč

Přinášíme speciál k 30 letům svobody

Více info

EchoPrime

od 249 Kč

Vychutnejte si neomezený přístup k prémiovému obsahu určenému pouze předplatitelům, který nemá na českém internetu obdoby

Více info
,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.