1 Politické pozadí tragédie?

Hlavatý byl první po Palachovi. Upadl ale do zapomnění. Motiv upálení není jasný

, NOVÉ

Témata: , ,

Student Jan Palach, který se na pražském Václavském náměstí zapálil ve snaze probudit národ z letargie, do níž upadl několik měsíců po srpnové okupaci, měl začátkem roku 1969 řadu následovníků. Jen u zlomku lidí, kteří si vzali z Palachova činu příklad, lze ale nade vší pochybnosti prokázat, že měli politické pozadí. Pochybnosti dodnes panují o motivu plzeňského dělníka Josefa Hlavatého, prvního z téměř tří desítek Čechoslováků, kteří se upálili po Palachovi.

Hlavatý se zapálil 20. ledna 1969, jen den poté, co Jan Palach v nemocnici podlehl svým zraněním. Pro svůj čin si zvolil plzeňské Dukelské náměstí, kde až do roku 1953 stál památník Národního osvobození se sochou Tomáše Garrigua Masaryka (obnovený po listopadu 1989). „Na dotaz lékaře, proč svůj čin spáchal, uvedl, že tak učinil na protest proti Rusům, že Rusy nemá rád,“ stálo ve zprávě Veřejné bezpečnosti o důvodech činu pětadvacetiletého Hlavatého.

O plzeňském sebeupálení se celé Československo dozvědělo prakticky ihned, zmínil je totiž prezident Ludvík Svoboda ve svém večerním televizním projevu, který se původně měl věnovat Palachově činu. „Právě jsem dostal otřesnou zprávu, že v Plzni podobným způsobem vztáhl ruku na svůj život další mladý člověk. Za vaše rodiče, za všechen lid naší země, za sebe… vás žádám, zastavte tyto strašlivé činy,“ řekla v přímém přenosu viditelně otřesená hlava státu.

Následující den se ovšem – alespoň podle informací, které se objevily v tehdejších médiích – začalo ukazovat, že Hlavatý nejspíš s Palachem neměl nic společného, zcela jistě se neznali. V osudné pondělí nejdřív popíjel pivo v restauraci Lidový dům, vpodvečer si v bytě u rodičů vzal láhev s petrolejem a odešel na nedaleké náměstí, kde se polil a zapálil. Náhodní chodci hořícího muže uhasili a zavolali záchranku, která jej odvezla do vojenské nemocnice, kde po pěti dnech zemřel.

Čtěte také: Polovina Rusů se stydí za rozpad SSSR. Téměř polovina je hrdá na anexi Krymu

Noviny a rozhlas už 21. ledna přinesly zprávy o tom, že se Hlavatý těsně před sebevraždou potýkal s osobními problémy a hovořil o tom, že si vezme život. Vyučený slévač často střídal zaměstnání, naposledy pracoval jako dělník v plzeňském pivovaru. A pouhé dva týdny před tragickým činem se mu definitivně rozpadlo manželství. Těžce nesl, že může své dvě děti vídat jen jednou za 14 dní. „Rozchod s rodinou měl vliv na jeho netečnost a myslím, že mu nezáleželo na životě,“ uvedla jeho matka.

„V poslední době nenáviděl ruské vojáky. Rozhodně se nepokusil o sebevraždu kvůli manželce, to by jí nepodepsal rozvod,“ tvrdila ovšem zároveň při výslechu na policii paní Hlavatá. Podle výpovědí jeho blízkých se Josef Hlavatý poměrně intenzivně zajímal o čin Jana Palacha, jak ale tvrdí historik Petr Blažek (který se Palachem i dalšími lidmi označovanými za jeho následovníky zabývá), nikdy nenaznačil, že by chtěl kráčet v jeho stopách.

Podle studie psychologa Milana Černého, který se pokusy o sebevraždu upálením z první třetiny roku 1969 zabýval a vycházel přitom z údajů Veřejné bezpečnosti (tehdejší název policie), se od ledna do dubna objevilo 29 případů, z toho sedm z nich skončilo smrtí. Prvním po Palachovi byl právě Hlavatý, posledním pak devětatřicetiletý technik a úředník Evžen Plocek, který se zapálil na Velký pátek 4. dubna 1969 v Jihlavě a zemřel o pět dní později.

Jen zlomku z těchto činů Černý přisoudil „nepochybně altruistický charakter“ a čistě politickou motivaci. Vedle Palacha se podle jeho zkoumání jednalo o Jana Zajíce (25. února 1969 na pražském Václavském náměstí) a Plocka. Všem třem byl společný výrazný smysl pro pravdu, čest a spravedlnost. U ostatních lidí, kteří se k tomuto činu odhodlali, chyběla podle Černého zejména „nadosobní motivace“ a řešili své osobní potíže. Někteří historici ale takové jasné rozdělení odmítají.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: FOTOGALERIE: Česko si připomíná 50 let od tragické smrti Palacha

Národní muzeum dostalo tisíce zkamenělin. Miliony let staré fosílie pochází z dolu Bílina

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info
,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.