FOTOGALERIE: Česko si připomíná 50 let od tragické smrti Palacha
VÝROČÍ
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: Michal Čížek
Pamětníci, studenti, politici, zástupci akademické obce, občanských iniciativ a další lidé si po celé zemi i v zahraničí připomněli památku studenta Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze upálil. Vzpomínkový den završil pietní pochod centrem Prahy, kterého se podle odhadu přihlížejících policistů zúčastnilo asi 4000 lidí.
Jeho tragický čin, kterým chtěl dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vyburcovat spoluobčany z letargie po srpnové okupaci, nebyl zbytečný, nesmí být zapomenut a je aktuální i po 50 letech, shodli se účastníci mnoha vzpomínkových akcí. Další pietní a vzpomínkové akce se konaly na Václavském náměstí či u pamětní desky Jana Palacha u Filosofické fakulty.
„Svoboda není zadarmo, ani dnes ji nemáme trvale garantovanou. Každý den přicházíme o malý kousek, takže si toho často ani nevšimneme. Svoboda se nedá koupit ve slevě, hned po životě je nejdražší věcí, kterou máme. A to je odkaz, který nám tu Jan zanechal,“ řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ANO) na Václavském náměstí při příležitosti 50. výročí Palachova sebeupálení.
Prezident Miloš Zeman k Palachově oběti veřejně nevystoupil a k památníku pod Národním muzeem poslal věnec. Květiny zaslal i premiér Andrej Babiš (ANO), který je na týdenní cestě po Asii. K jeho kyticím na Václavském náměstí i na budově filozofické fakulty někdo přidal vzkazy kritizující Babišovu předlistopadovou minulosti i současné chování. Někteří opoziční politici v souvislosti s Palachovým činem připomněli, že 50 let poté je vláda závislá na vůli komunistické strany.
Kytici od Andreje Babiše tentokrát nikdo zpod pamětní desky na budově Filozofické fakulty UK nevyhodil. Jen ji opatřil komentářem. pic.twitter.com/orsA4yIygo
— KTweetuje (@KTweetuje) 16. ledna 2019
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima je přesvědčen o tom, že Jan Palach patří k nejvýznamnějším osobnostem moderních československých a českých dějin a k předním bojovníkům za svobodu a demokracii. „Jeho čin proto nesmí být zapomenut. Nesmí být zapomenut také proto, že svoboda a demokracie, za něž Palach položil život, nejsou ani dnes žádnou samozřejmostí a můžeme je ztratit snáz a dříve, než se na první pohled zdá,“ zdůraznil Zima.
Rektor společně s dalšími zástupci univerzity ráno odhalil pamětní dlaždici Jana Palacha v místě, kde v lednu 1969 stála rakev s jeho ostatky. Palachův pohřeb se tehdy stal velkou manifestací za svobodu a demokracii, odhodlání však většině společnosti dlouho nevydrželo. Dlaždice má symbolický rozměr 69x69 centimetrů jako připomínku roku 1969 a váží 89 kilogramů, což je odkaz na revoluční rok 1989.
Univerzita Karlova odhalila v prostorách Karolina pamětní dlaždici Jana Palacha. Připomíná si jí sebeoběť studenta Filozofické fakulty UK, k níž se rozhodl na protest proti narůstající lhostejnosti národa k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.https://t.co/DqoM4wfVHi pic.twitter.com/h22SCTTqFS
— FF_UK (@FF_CUNI) 16. ledna 2019
V horní části Václavského náměstí, nedaleko od místa, kde se student zapálil, je ode dneška do konce ledna otevřena výstava Jan Palach ‚69. Zástupci polské a maďarské diplomatické mise při zahájení připomněli Ryszarda Siwiece a Sándora Bauera, další živé pochodně a oběti komunistického režimu.
Na Václavském náměstí se sešli také účastníci takzvaného Palachova týdne v lednu 1989, během něhož komunistický režim tvrdě potlačil demonstrace připomínající pohnuté události před 20 lety. V proslovu apelovali na občanskou odpovědnost, kterou chápou jako Palachův odkaz. „Svým činem, který neměl v našich krajinách obdoby, nastavil Jan Palach nově laťku hrdému, nepoddajnému, nebojácnému, nikomu a ničemu nepoklonkujícímu češství a vyzval nás k odpovědnému občanství,“ řekla někdejší disidentka Dana Němcová.
Večer se v horní části Václavského náměstí konalo pietní shromáždění, jehož účastníci pak tiše, se svíčkami v ruce prošli centrem Prahy na Staroměstské náměstí. Předseda pořádajícího spolku Milion chvilek Mikuláš Minář mimo jiné uvedl, že největším nebezpečím nejsou podle něj nyní ruské tanky, nýbrž devalvace slov a lhostejnost.
Palacha si lidé připomněli na řadě vzpomínkových akcí i v dalších městech – v Brně, Plzni, Liberci, Ústí nad Labem, Uherském Hradišti nebo v Mělníce, kde rodák ze Všetat studoval gymnázium. Nedlouho po pádu komunismu byla škola přejmenována na Gymnázium Jana Palacha. Žáci ústecké Základní školy Palachova vytvořili zase na zahradě ze svých těl nápis Jan Palach, jejich spolužáci ztvárnili z alobalu masky po vzoru sochaře Olbrama Zoubka, který Palachovi tajně sejmul posmrtnou masku.
Několik desítek lidí si přišlo připomenout pět desítek let starou oběť Jana Palacha k jeho bustě v Bruselu. Věnce a květiny tam položili nejen čeští diplomaté, ale i lidé z místní české komunity, často v doprovodu dětí.
V uplynulých týdnech rozpoutal v Itálii i v ČR vlnu kritiky plánovaný koncert italských neofašistických kapel na památku Jana Palacha. V současné chvíli je budoucnost akce, která se měla konat 19. ledna ve Veroně, nejistá, jelikož divadlo kapelám odřeklo pronájem sálu.
