„Názor Senátu je zásadní. Pokud nebudeme souhlasit, volební zákon neprojde“

VOLEBNÍ ZÁKON

„Názor Senátu je zásadní. Pokud nebudeme souhlasit, volební zákon neprojde“ROZHOVOR
Druhá komora musí být korektorem a nesouhlasím s tím, že je to jen věc Poslanecké sněmovny, říká senátor Zdeněk Hraba. Foto: Starostové a nezávislí
Domov

Ladislav Šustr

Pokud si poslanci myslí, že se Senát upozadí při diskuzi o podobě volebního zákona, tak se velmi pletou. Vzkazuje jim to právník, senátor a předseda Stálé komise Senátu pro Ústavu Zdeněk Hraba (STAN). V rozhovoru pro Echo24 také řekl, že zásadně nesouhlasí s verzí, kterou přinesl poslanec Marek Benda (ODS). Zákonodárce dolní komory by totiž chtěl ve druhém skrutiniu, aby strany určily regiony, kam připadnou zbývající mandáty. Podle Hraby by k tomu došlo až po volbách. „Až do dvanácti hodin po prvním skrutiniu. To je prostě pro nás nepřekonatelné,“ řekl Hraba.

Ve sněmovně na ústavněprávním výboru vyvolal velkou diskuzi návrh Marka Bendy, který navrhl zachovat 14 krajů s kvórem pro koalice 8 a 11 procent, přičemž ve druhém skrutiniu by strany určily region, kam připadnou zbývající mandáty. Proč je podle vás tento návrh špatný?

Za prvé je špatně, že by o rozdělení mandátu rozhodovala strana, která by určila kraj, kam mandáty půjdou. Nerozhoduje tedy matematický systém, například model největšího zbytku. Ve výsledku by pak došlo k tomu, že by se až po volbách rozhodovalo o tom, kdo se stane či nestane poslancem a kdo bude první náhradník v daném kraji. To se mi nelíbí, protože nejde o přímé volební právo. Není to navíc ani rovný přístup k voleným funkcím podle Listiny základních práv a svobod.

Na sněmovním ústavněprávním výboru byla tato předloha přijata. Nelze tento návrh vnímat jako kompromis mezi stranami, když nebyl na stole lepší návrh?

Pozměňovací návrh poslance Marka Bendy reaguje na návrh ministerstva vnitra. Na stole je také lidovecký návrh, který to řeší jiným modelem. Návrh ODS rozpočítává republikové volební číslo všechny odevzdanými hlasy všem politickým stranám děleno číslem 200. Vládní, lidovecký návrh i senátní počítá s tím, že nejdříve udělá filtr stran, které postoupily do prvního skrutinia a až poté se počítá s hlasy stran, které získaly více než 5 procent či podle hranice kvóra pro koalice. Navíc si nemyslím, že by to byl kompromis, protože to bylo přetlačeno silou.

Negativní výroky přišly zejména od hnutí STAN a Pirátů. Následně senátní klub Starostů a nezávislých uvedl, že tento návrh odmítne. Není to přehnané gesto, které by se mělo použít například, kdyby návrh obsahoval bonus pro vítěze, jak dříve navrhoval předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO)?

Ten bonus pro vítěze v návrhu Marka Bendy trochu zůstává. Hlavně to naráží na ústavnost přímého volebního práva. Proto k tomu proběhla tak ostrá reakce, protože takto to Ústavním soudem nebyl míněno. Tedy že by mělo být proporční zastoupení politických stran. Uhýbá to od základního směru, podle kterého jsme se podle soudu měli vydat.

Na změně volebního zákona se musí shodnout Poslanecká sněmovna se Senátem. Nemůže tento spor do budoucna ohrozit přijetí změny, ať už bude jakékoliv?

Rozpor rozhodně není mezi Piráty a STAN. Například KDU-ČSL má k tomuto návrhu velké výhrady, protože byl přijat hlasy hnutí ANO, SPD a ODS na sněmovním ústavněprávním výboru. Můžeme se bavit nad tím, jak se budou rozpočítávat mandáty do krajů, můžeme se bavit nad tím, zda se do toho budou počítat i strany, které neuspěly ve volbách. Kategoricky ale odmítáme rozdělování mandátů prvním náhradníkům podle volby strany po volbách. Až do dvanácti hodin po prvním skrutiniu. To je prostě pro nás nepřekonatelné.

Podle Marka Bendy by se neměl Senát tolik zapojovat a senátoři by se měli lehce zdržet v diktování toho, jak má vypadat volební systém do Poslanecké sněmovny. Nemá ale pravdu, když zástupci horní komory rozhodují o tom, jak se má volit do dolní?

Myslím si, že ne. Ústava je napsána tak, že právě v této věci má Senát hlas z padesáti procent stejně jako Poslanecká sněmovna. Názor Senátu je zásadní. Pokud nebudeme souhlasit, tak volební zákon nemůže projít. Naopak považuji za férové, že se senátoři již vyjadřují k legislativnímu procesu. Zaznamenal jsem také názor některých poslanců, že když se to týká volby do Poslanecké sněmovny, tak by Senát do toho neměl mluvit. Právě ale naopak. Senát do této změny mluvit musí, protože není možné, aby si současní poslanci sami napsali volební zákon, na základě kterého se budou obsazovat poslanecké lavice pro další období. V dvoukomorových systémech a v demokratickém státu je takový přístup nemožný. Druhá komora musí být korektorem a nesouhlasím s tím, že je to jen věc Poslanecké sněmovny.

Kromě lidovecké varianty, vládního návrhu a pozměňovacího návrhu ODS uvedl Senát vlastní návrh. S čím počítá?

Návrh vychází z lidovecké předlohy Marka Výborného. V Senátu prošel prvním čtením a byl přikázán k projednání na ústavněprávním výboru a také ke Stálé komisi Senátu pro Ústavu. Senátní návrh byl zpracován proto, že by se jednání v Poslanecké sněmovně zadrhla a nebyla by vůle postupovat dál. Jedná se tedy o návrh, o kterém se dá jednat i ve zkrácené lhůtě tak, aby se se změna povedla v dostatečném čase přijmout.

Kromě volebního zákona jste také zpracoval návrh, aby lidé mohli před zloději bránit svá obydlí zbraní. V jaké fázi je tento návrh?

Novela trestního zákoníku prošla prvním čtením a už jí projednal i ústavněprávní výbor. Zde bylo přijato mnou navržené zpřesnění definice nutné obrany ve prospěch bránícího se člověka. Koncepci tzv. Castle doctrine ve smyslu nutné obrany výbor vyňal. Přesto počítám s tím, že na plénu se budu snažit prosadit plnohodnotnou verzi. Je to jiný typ než na Slovensku, kde je to řešeno přes povolené použití zbraně, u nás navrhuji rozšířit definici nutné obrany.

Ptám se i proto, že ve středu došlo k zastřelení zloděje, který se vloupal do domu na Plzeňsku. Jak by podle vás mohl skončit nyní majitel domku a jak by se případ odehrával po přijetí vašeho návrhu?

V současné době mu může hrozit minimálně ublížení na zdraví s následkem smrti. Za to může být odsouzen, pokud nebude prokázáno jednání v nutné obraně. Tedy, že zde nebyl ani tzv. intenzivní a extenzivní exces. Pokud by prošla má verze nutné obrany, tak pokud by se prokázalo násilné vniknutí dotyčného lupiče do domu, tak by policie nevyšetřovala okolnosti, zda lupič dotyčného pána napadl nebo jestli na něj křičel, že ho zabije. Policie by musela pouze vyšetřit, zda došlo k násilnému vniknutí do objektu a celý případ by byl uzavřen jako nutná obrana. Určitě by to mělo preventivní účinek, kdy člověk, který je doma a je narušeno jeho soukromí, tak má právo se obávat o své zdraví či o svůj majetek. A samozřejmě by se nesmělo jednat o úmyslné usmrcení dotyčného. To můj návrh také obsahuje.