Čína má už teď 200 milionů kamer na rozpoznávání obličeje. Ale není sama
TECHNOLOGIE
NOVÉ
1
Technologie rozpoznávání obličejů zažívá celosvětový rozmach. Jejím využíváním je proslulá zejména Čína, nicméně o vybudování celostátního monitorovacího systému v současné době usiluje také Indie. Technologii lze v různé míře nalézt po celém světě, v Evropě je nyní využívána například na některých sportovních stadionech či na letištích. Nejrozšířenějším argumentem pro uplatnění systému je zvýšení efektivity práce policie. Kritici se ovšem obávají negativních dopadů na soukromí a svobodu občanů.
Čína podle některých odhadů využívá na 200 milionů bezpečnostních kamer s touto technologií rozesetých po celé zemi. Další stovky milionů mají přibýt v příštích letech. Čínský systém je považován za vysoce efektivní. V roce 2018 se policii například podařilo zadržet hledaného muže, jehož kamery identifikovaly mezi 60 000 návštěvníky koncertu místního populárního zpěváka.
Kritici čínského systému však hovoří o nebezpečí „digitálního autoritářství“. Jako příklad uvádějí dohled nad muslimskými Ujgury v provincii Sin-ťiang na západě Číny. Úřady si tam kamerovou technologií udržují přehled o každodenní aktivitě jednotlivých občanů a mohou tak pozorovat veškeré jednání, které považují za podezřelé.
Čínská firma Huawei svůj monitorovací systém včetně rozeznávání obličejů nabízí v zahraničí v balíčku nazvaném Safe City (bezpečné město). Podle deníku Financial Times tuto technologii koupilo již přes 200 měst po celém světě, většinou v Asii a v Africe. Společnost se však například v Ugandě musela bránit obvinění, že pomáhá místní politické reprezentaci špehovat názorové oponenty.
Vlastní systém rozpoznávání obličejů plánuje vybudovat Indie. Po Číně druhá nejlidnatější země světa chce vytvořit celonárodní databázi s policejními fotografiemi zločinců, portréty občanů z oficiálních dokumentů či obrázky z novin. Kamery by následně porovnávaly on-line zachycené obličeje s těmito daty. Policisté by rovněž měli speciální aplikaci na svých telefonech, jež by jim umožnila pořídit fotografii v terénu a ihned podle ní zjistit identitu podezřelého.
Opačný přístup k rozpoznávání obličejů má například vedení San Franciska, které letos v květnu využití technologie jako první americké město preventivně zakázalo. Později se k němu připojilo několik dalších měst v USA. Senát státu Kalifornie využití biometrických dat pro policejní práci následně postavil mimo zákon.
Z evropských zemí se v současnosti hovoří o využití technologie rozpoznávání obličejů například ve Francii, v Dánsku či v Británii. Téma nastolilo v druhé polovině listopadu i vedení pražské policie, když požádalo magistrát, aby aktivoval tento systém na šesti místech v hlavním městě. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka měla žádost jen otevřít v ČR diskuzi o této technologii, žádné plány na její rozsáhlé zavádění zatím nejsou. Systém rozpoznávání obličejů funguje v pilotním provozu pouze na ruzyňském letišti.
O možnost využití rozpoznávání obličejů požádal v říjnu i šéf policie v Kodani, podle nějž by technologie byla „neocenitelným nástrojem“ při pronásledování podezřelých osob. S nápadem souhlasí jen část místní politické reprezentace a debata rozhodně není u konce.
Jihofrancouzské Nice se letos v únoru stalo prvním městem v zemi, v němž úřady začaly sledovací systém s rozpoznávání obličejů testovat. Další rozšíření technologie bude ještě předmětem jednání a postupně se k němu vyjadřuje místní úřad pro ochranu osobních údajů a další instituce. Podle expertů však situaci ve Francii zřejmě prolomí olympijské hry, které se budou konat v Paříži v roce 2024. Tokio, které hry pořádá příští rok, již oznámilo, že rozpoznávání obličejů nasadí v okolí stadionů a bude jej využívat pro identifikaci všech akreditovaných účastníků her.
Podobným případem je Británie, kde soud v září rozhodl, že policie rozpoznáváním obličejů v reálném čase neporušuje soukromí obyvatel. Technologii tam již využívají například na fotbalových stadionech, aby našli fanoušky, kteří mají zakázaný vstup.
V roce 2018 začalo v EU platit nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), jež je zřejmě nejpřísnějším opatřením svého druhu na světě. Z hlediska rozpoznávání obličejů je však tento předpis podle některých expertů příliš široký a obecný a státům nechává velký manévrovací prostor.
Propast mezi technologickým vývojem a jeho nedostatečnou právní regulací slíbila napravit nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Již dříve uvedla, že během prvních 100 dní mandátu nové unijní exekutivy, který začne 1. prosince, předloží příslušný návrh opatření. To by zřejmě mělo občanům EU zaručovat právo rozhodnout, jak bude nakládáno s jejich daty využívanými při strojovém rozpoznávání obličejů. Dokud však takové nařízení nevstoupí v platnost, zůstává využití této technologie v EU do značné míry věcí jednotlivých členských státech.
