Změna volebního zákona je šancí pro malé strany. Babiš by v roce 2021 vládu nesestavil

NOVÝ VOLEBNÍ ZÁKON

Změna volebního zákona je šancí pro malé strany. Babiš by v roce 2021 vládu nesestavil
Jak ovlivní složení nové poslanecké sněmovny úprava volebního zákona? Foto: Shutterstock
1
Domov

Jakub Fujáček

Nový volební zákon přinesl rovnější příležitost pro menší strany, velkým stranám a koalicím naopak změna několik poslaneckých mandátů ubere. Pokud by se poslední sněmovní volby v roce 2017 konaly podle nových pravidel, současný premiér Andrej Babiš (ANO) by měl se sestavením vlády velké problémy. Jak by to tehdy dopadlo?

Úprava volebního zákona přišla poté, co v únoru Ústavní soud zrušil část dosavadního zákona. Podle nálezu soudu totiž tehdejší volební zákon porušoval rovnost voličského práva a znevýhodňoval menší kandidující subjekty. Po měsících nejistoty byla pak v květnu parlamentem i prezidentem schválena nová pravidla pro konání voleb.

Nový volební zákon upravil vstupní práh pro kandidující koalice. Místo 10 procent, které musely dříve získat dvoučlenné koalice, bude od letošního roku stačit pouze 8 procent, tříčlenným a vícečlenným koalicím pak stačí získat jen 11 procent, namísto dřívějších 15 či 20 procent. 5procentní práh pro vstup jednotlivých stran a hnutí zůstává stále stejný.

Jiný je také vzorec, podle kterého se přepočítávají hlasy na jednotlivé mandáty. Zákonodárci totiž reagovali na nález soudu zavedením takzvané Imperialiho kvóty a druhého, celostátního skrutinia, čímž má být zajištěna vyšší poměrnost volebního systému.

V praxi to ve zkratce znamená, že pokud se některé celé mandáty nepodaří rozdělit v rámci dané strany a kraje, zbylé hlasy nepropadnou a zamíří do celostátního skrutinia, kde mohou stranám pomoct k zisku poslaneckého mandátu v jiném kraji.

Ilustrovat to můžeme na posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Třeba vítězné hnutí ANO (29,64 %) by tehdy získalo místo 78 poslaneckých křesel jen 69 a druhá ODS (11,32 %) místo 25 křesel jen 24.

Mírně by na tom naopak vydělali Piráti (10,8 %), kteří by nyní měli o 2 křesla navíc, nebo SPD (10,64 %) a KSČM (7,77 %), které by byly o poslance silnější. KDU-ČSL (5,8 %) by si polepšila také o jedno křeslo. Na stejném počtu poslanců by pak byla ČSSD (7,28 %).

Výrazněji by pak pomohl nový přepočet hlasů na mandáty stranám na chvostu, jako byla TOP 09 (5,31 %) nebo Starostové (5,18 %), které prošly do sněmovny jen s odřenýma ušima. Místo 6 a 7 by dnes oba subjekty měli shodně po 9 poslancích.

Podle nového přepočtu by tak například nemohla vzniknout vláda Andreje Babiše, která by dnes s koaliční ČSSD a komunisty, kteří vládu donedávna podporovali, nedosáhla na potřebnou většinu 101 poslanců.

V letošních říjnových volbách nový systém zřejmě neprospěje opozičním koalicím Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a Pirátům se Starosty. Koalice by podle aktuálních preferencích vydělaly spíše na volbách podle starého modelu, což mohl být také důvod jejich spojení. K tomu došlo ovšem ještě předtím, než nová úprava začala platit.

Tím, kdo na změně systému aktuálně vydělá, budou podle aktuálních předpokladů nejslabší subjekty balancující kolem 5 procent, jako jsou nyní komunisté nebo ČSSD.