Bílá voda přinesla Kateřině Tučkové Státní cenu za literaturu

STÁTNÍ CENA ZA LITERATURU

Bílá voda přinesla Kateřině Tučkové Státní cenu za literaturu
Spisovatelka Kateřina Tučková. Foto: David Konečný
1
Panorama

Státní cenu za literaturu letos získala jedenačtyřicetiletá spisovatelka Kateřina Tučková. Porota ji ocenila za román Bílá Voda a přihlédla i k její dosavadní literární tvorbě, která otvírá málo známá historická a společenská témata a pomáhá je zpřístupňovat veřejnosti. Laureátem Státní ceny za překladatelské dílo se stal romanista Jiří Našinec zejména za překlady Charlese Nodiera a Mircey Eliada a za všestranný přínos k popularizaci rumunské literatury. Ocenění ministerstva kultury si pak z dnešního slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.

„Já jsem přesvědčen o tom, že dnešní předávání cen ministerstva kultury znovu ukazuje sílu, velkou schopnost a mezinárodní – v tom dobrém slova smyslu – srovnatelnost a konkurenceschopnost naší kultury,“ prohlásil při zahájení slavnostního večera ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Tučková připomněla, že je teprve třetí ženou, která Státní cenu za literaturu dostala. Podle ní to ukazuje, že nastoupila silná generace autorek, která dokáže oslovit veřejnost. Spisovatelka uvedla, že pro ni Bílá Voda hodně znamená, protože při psaní prošla dlouhodobým osobním hledáním. „V té knize se proplétá opravdu to osobní s tím veřejným, které se může týkat každého z nás,“ řekla. O románu Bílá Voda mluvila Tučková i v rozhovoru pro Echo24.

Státní cena za literaturu se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury od roku 1995. Navazuje na dlouhou tradici založenou už za první republiky v roce 1920 a přerušenou v roce 1948. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla české literatury, nebo dosavadní literární tvorby.

Cena ministerstva kultury za přínos divadlu byla udělena režisérce a vysokoškolské pedagožce Zoje Mikotové za rozvíjení osobité poetiky básnického divadla opřeného o pohyb, vtip a múzičnost a za umělecké a pedagogické úsilí propojovat svět neslyšících a slyšících. Mikotová při přebírání ceny vyzdvihla roli JAMU, kde se před 30 lety podařilo založit obor pro neslyšící. „Daří se to udržovat i dále, daří se hledat nové formy, ty které jsou potřebné a které mají význam jak pro děti a mládež, tak snad i pro divadlo, které mluví, i když nemluví,“ prohlásila.

Za hudbu si ocenění odnesl varhaník Karel Paukert. Porota mu cenu udělila za celoživotní koncertní a pedagogickou činnost, Paukert podle ní zvláště po svém odchodu z Československa v roce 1960 šířil dobré jméno českého interpretačního a dramaturgického umění v Evropě i Americe.

V architektuře získal cenu Jiří Suchomel za průkopnictví v oblasti udržitelné architektury a za založení a dlouhodobé vedení a rozvíjení dnešní Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Ocenění za výtvarné umění obdržel galerista Marek Pokorný, a to za významnou kritickou, kurátorskou a manažerskou činnost v oblasti současného umění, dále také za iniciativu při vzniku a rozvíjení progresivních kulturních institucí a platforem.

Za přínos v oblasti kinematografie a audiovize byla oceněna scénáristka a dramaturgyně Marcela Pittermannová, která podle poroty pozvedla tvorbu pro děti a mládež na mezinárodní a nadčasovou úroveň. In memoriam pak tuto cenu dostal filmový a divadelní režisér Evald Schorm za zásluhy v oblasti filmové tvorby, s přihlédnutím k tvorbě divadelní a operní, za příkladný celoživotní etický a občanský postoj a za pedagogické působení v oblasti filmu.